Výlet

Tentokrát to nebude ani poezie, ani o politice. Připravil jsem si pro vás takovou hříčku. Naschvál, kolik názvů českých hradů, tvrzí a zřícenin v textu najdete? Odpovědi pište do komentářů. Přeji vám příjemnou zábavu! :-)

Poseděl u rybníka a sledoval několik hus.

Pak vyrazil jak osamělý jezdec. Nejprve se řítil jak řízená střela. Pak zvolnil. Maje několik brad loudal se pomalu do kopce. Byla vedra bílé slunce pražilo do zad. Měl velký pupek, výrazné kouty ale ostře kované rysy.
Přepadl ho hluboký splín. K svačině byla jen houska se salámem. Chudoba, žádná hostina, byl vydřiduch, nebyl žádný žebrák.  Říkal si: „Karle, přece to nevzdáš!“ U jedné malé loučky se opřel o rozložitý dub, odřel si loket a pomalu myslel na notáře a dědice.
Sedl si na pařez a chvíli odpočíval. Pak si řekl: „Pravda, je to pro mě pecka, ale netřeba hned myslet na nejhorší“ a plahočil se dál. Na obzoru uviděl čtyři malé osiky. Za nimi se tyčila strašná skála jak čertí rohy.
„Že já nedal na rady některých kamarádů, ale to jsem si ještě připadal jak orlík!“ A tak dorazil až na Bezděz. Z jeho nadšení pro výlet zbyly jen trosky. Příště to jistí předzahrádka v podloubí před hospodou.