Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Flauto Dolce

28. 12. 2017 17:45:51
Za devatero horami a devatero lesy, za devatero řekami a devatero mosty bylo nebylo... Teď vážně, před více než čtyřiceti lety jsem byl na dětském (tehdy pionýrském) táboře v bývalé NDR.

Tábor byl v Krušných horách u městečka Breitenbrunn - nedaleko Božího Daru. Jako kluk jsem hltal vyprávění starého horníka, naučil se jejich pozdrav Glückauf (obdobu našeho "Zdař Bůh"). Jezdili jsme na různé výlety, tu do Lipska, tu do Karl-Marx-Stadtu (dnešní Chemnitz), tu do Klingenthalu na skokanské můstky atd. atd. Jeden z výletů nás zavedl do města Markneukirchen, které leží nedaleko od Lub u Chebu a ve kterém je muzeum hudebních nástrojů, jejichž výroba má na obou stranách hranice velkou tradici.

Před muzeem nás oslovil zvláštní mužík, rozevlátý padesátník, vypadal trochu jako tehdy populární roztržitý Pierre Richard, a nabídl se, že nás česky a ZDARMA (v dnešní době k neuvěření) expozicí provede.

Jak slíbil, tak se i stalo – opravdu bravurně nás muzeem provedl, o každém vystaveném nástroji nám něco zajímavého řekl, přidal i pár poznámek o historii výroby hudebních nástrojů v Krušných horách (Erzgebirge) na obou stranách hranice.

Bylo to opravdu skvělé. Když se s námi před budovou loučil, řekl nám toto: "Milí mladí přátelé, když jste tady v té NDR, kupte si tu jejich zobcovou flétnu, je třikrát levnější a desetkrát lepší než ty u nás doma. A až přijedete domů do ČSSR, kupte si tam školu hry na zobcovou flétnu Flauto Dolce od Ladislava Daniela. To jsem já. Na shledanou."

Poslechl jsem ho v obou případech. V NDR jsem koupil flétničku, doma školu. Přihlásil jsem se do LŠU (Lidová škola umění) a začátkem září se začal učit hrát. Měl jsem tu dva učitele. Jednoho na praktickou hru na nástroj – to byl aktivní klarineťák. Druhým učitelem byl trumpeťák, který mě učil hudební teorii.

Trumpeťák měl v oblibě stupnice. Musel jsem je zpívat. Například řekl jen: "D dur",
já spustil "D E F G...", načež jsem dostal 'kameňák' do čela a Mistr zařval: "Fis, ty mamlasi, Fis"! Věřili byste tomu, že to umím dodnes?

Autor: Vlastimil Šantroch | čtvrtek 28.12.2017 17:45 | karma článku: 13.30 | přečteno: 298x

Další články blogera

Vlastimil Šantroch

Divný sen

Trocha poezie nikoho nezabije. Ani při odpolední nebo večerní siestě. Tak Vám přináším další ukázku z připravované sbírky.

11.1.2018 v 16:30 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 117 | Diskuse

Vlastimil Šantroch

In statu nascendi

Dnešní báseň je jedna z mála těch básní pro lenochy - je psaná ve volném verši. Snad se vám bude líbit i tak. Vaše reakce mě zajímají!

26.4.2017 v 8:04 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 265 | Diskuse

Vlastimil Šantroch

O vílách a tak

Trocha poezie nikoho nezabije. Ani při odpolední siestě. Tak Vám přináším další dvě ukázky z připravované sbírky.

20.4.2017 v 12:50 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 227 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martina Mičková

Cesta do období baroka

Barokní doba dala podobu mnoha vesnicím a městům, v nichž žijeme. Přesto, že probíhala přibližně v letech 1648 až 1740, její znaky můžeme vidět dodnes.

23.1.2018 v 20:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 |

Dita Jarošová

Mezi vodami...

Vilma se ocitla v prapodivných situacích, které nečekala a byla zaskočená. Před kontejnerem ležely brusle, někdo vyprdl se na hokey, v Cudetech po čertech propagovaný. Aspoň, že tak...

23.1.2018 v 19:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Kam směřuje Boží prst?

Po smrtících Závějích jsme se vrátili do pětitisícové osady Tranby v norském Lieru, která byla opět svědkem mnoha tragédií, jež nepomohl zakrýt ani sníh...

23.1.2018 v 16:48 | Karma článku: 3.62 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jiří Babor

Dařbuján a Pandrhola

Dařbuján a Pandrhola... nebo Obušku z pytle ven... nebo... nebo... nebo.............................

22.1.2018 v 19:31 | Karma článku: 5.73 | Přečteno: 254 | Diskuse

Marcela Valouchová

Město

„Zpomal, já už nemůžu.“ Igo se škrábal do kopce po lesní pěšině a zhluboka oddychoval. Spadané listí mu klouzalo pod nohama. Hustý porost náletových dřevin také ztěžoval chůzi.

22.1.2018 v 7:20 | Karma článku: 4.91 | Přečteno: 124 | Diskuse
VIP
Počet článků 891 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1653

Trochu muzikant, trochu komediant, trochu programátor, trochu grafoman, trochu magor... :-)

TOPlist





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.