Znáte mé krédo, řečeno starými latiníky "Malo periculosam libertatem quam quietum servitium", přeloženo "Raději nebezpečnou svobodu, než klid otroctví". V uplynulém víkendu, doufaje v rozčeření stojatých vod, jsem sledoval jednání kongresu ODS. Asi nejvíce mě "nadzvedl ze židle" mominační projev ministra Blažka. V dalším textu se pokusím okomentovat jednotlivé pasáže.
---
...o návratu ke kořenům, které podle mého názoru buďto žádné nejsou, nebo jsou již v dnešní době překonány, bez další vize slýchávám stále...
V čem jsou překonány? Co pan Blažek vlastně vidí v oněch kořenech, kde přináší nějakou vizi? Je nějaké vize vůbec schopen?
---
...nezbývá nám než občas, a to je otázka dnešní doby, bránit dalšímu pokračování demokratizace a budeme muset tam, kde je to nutné - myslím, že to děláme právě na těch místech, kde to není nutné - regulovat i to, čemu se říká kapitalismus...
Oblíbené slovo všech socialistů, regulace, regulace, regulace. Slovo demokratizace jsem naposledy slyšel od Jakeše, a ten hovořil podobným hloupým ptydepe jazykem.
---
...Nepravý populismus nazývám to, když si myslíme, že média napíší po nějakém našem kroku nějaký pěkný článek a lidi nás ocení. Neocení. Demokracie nesmí být podbízivá...
Další nic neříkající omáčka.
---
Malý stát znamená, že má málo kompetencí, a tam, kde ty kompetence má, tak je nesmíme zpochybňovat a ten stát je musí využívat. My je tam, kde je má, zpochybňujeme. A teď mi odpusťte, co řeknu. To se týká všech politických stran: Malý stát neznamená, že ho necháme rozkrást.
Má to snad být obdoba rčení o tom, kterak zloděj křičí chyťme zloděje?
+++
Měli bychom podporovat slovy i činy ústavní liberalismus, tedy zřizovat jen ty instituce, které mají smysl, a pak trvat na tom, že mají fungovat.
To je snad jediná myšlenka projevu, která se mi líbila, a se kterou souhlasím.
---
Budeme se muset vážně zabývat otázkou médií. Teď nemyslím ani tak tištěná, ale myslím internet a podobně, protože to se stává vážnou hrubou hrozbou demokracie ve směru, který je důležitý. Chybí vyváženost svobody slova a ochrany osobnosti.
A tady se dostáváme k titulku. Zglajchšajtovaná svoboda není svobodou. Sice chápu, co k tomu pana Blažka vedlo, ale vyjádřil to mimořádně hloupým způsobem. Svoboda je přece především záležitostí odpovědnosti. Napíše-li nějaký novinář nebo blogger pomluvu, či zjevnou nepravdu, je to jeho odpovědnost a za ní ať nese důsledky. To je ale záležitost soudů a ne ministra spravedlnosti. Měl by si nejprve zamést před vlastním prahem.
