Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzpomínáček - 14. prosince - Nostradamus, Brahe, Amundsen a Abrhám

14. 12. 2010 15:07:33
Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 14. prosince. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte chuť. Tady je dnešní menu: "Nostradamus, Tycho Brahe, Paul Eluard, Max Planck a teorie záření černého tělesa, Roald Amundsen dobyl Jižní pól, M. R. Štefánik na návštěvě Ruska, abdikace T. G. Masaryka, Josef Abrhám, Josef Lada, Friedrich Dürrenmatt, mírová smlouva ukončující boje v Bosně a Hercegovině, sebevražedný útok automobilem v Bagdádu..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

14. prosinceUdálosti:

1503 – Narodil se Nostradamus, francouzský lékař a astrolog († 2. července 1566)

Michel de Nostredame zvaný Nostradamus (* 14. prosince 1503, Saint-Rémy-de-Provence - 2. července 1566, Salon-de-Provence) byl francouzský lékař, který proslul jako prorok. Narodil se v rodině Židů konvertovaných na křesťanství. V patnácti letech, kdy studuje v Avignonu, je už zkušeným astrologem, který vysvětluje nebeské jevy spolužákům. Roku 1529 začíná studovat lékařskou vědu na univerzitě v Montpellieru.

Věnuje se zejména starým lékařským a filozofickým textům, anatomii a lékopisu. Po získání diplomu se zdokonaluje v Agenu pod dohledem lékaře filologa Julese-Césara Scaligera.

Jeho manželka a dvě děti podlehly morové epidemii. Nostradamus začíná studovat morovou problematiku v Marseilles a v Aix-en-Provence. Stává se z něj odborník, který na rozdíl od většiny současníků nevěří, že mor je nezvratným Božím prokletím. Snaží se vyrobit lék na bázi cypřiše, kosatce, červené růže a dalších složek. Tvrdí, že všichni, kdo si touto směsí potřou rty, jsou před morem chráněni. Navrhuje hygienická opatření, radí polévat vše octem a rostlinnými esencemi kvůli dezinfekci, chránit si nos a ústa, mýt si ruce před jídlem a podobně.

Stejně jako všichni tehdejší lékaři používal i Nostradamus k určování příčin nemocí astronomii. V té době se věřilo, že všechny části těla jsou ovlivněny pohybem planet a jejich konstelacemi. Pomocí hvězd se dostává ke svým proroctvím. Když v jednom z nich předpoví téměř do detailu smrt Jindřicha II., získává si důvěru Kateřiny Medičejské, která jej přijímá do svých služeb. Vrcholu kariéry dosahuje roku 1564, kdy je jmenován dvorním lékařem a rádcem krále Karla IX. O dva roky později umírá Nostradamus v Salon-de-Provence jako jeden z nejuznávanějších mužů francouzského království.

1546 – Narodil se Tycho Brahe, dánský astronom († 24. října 1601)

Tycho Brahe (14. prosince 1546, Knudstrup, Dánsko – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe, (nesprávně uváděný jako Tycho de Brahe), byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista. Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

Byl potomkem starého šlechtického rodu. Studoval filozofii a rétoriku v Kodani (1559–1562), poté práva v Lipsku. V roce 1565 zdědil značné jmění a začal se věnovat svým koníčkům – alchymii, ale především astronomii. Později pokračoval ještě ve studiu chemie v Augsburgu. Roku 1571 se po smrti otce vrátil do Dánska a získal vlastní observatoř. 11. listopadu 1572 pozoroval (a popsal ve spise O nové hvězdě) výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Poté cestoval nějaký čas po Evropě.

Velkorysá nabídka dánského krále Frederika II., který mu nechal postavit laboratoře a observatoře Uranienborg a Stjerneborg na ostrově Hven, jej přiměla k návratu. Na králem darované ostrovní observatoři pracoval přes dvacet let. V roce 1597 se nepohodl s novým králem (Kristián IV.), nějaký čas cestoval po Evropě a v roce 1599 byl Rudolfem II. na radu Tadeáše Hájka z Hájku pozván do Prahy, kde působil jako císařský astrolog u dvora. Postavil novou observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu posledních několik měsíců života dělal asistenta Jan Kepler.

Podle pověsti zemřel Brahe na protržení močového měchýře při pozorování zatmění Slunce nebo kvůli tomu, že ze společenských důvodů nemohl vstát od hostiny dříve než císař. Podle historických pramenů se ve skutečnosti roznemohl na (či po) hostině u Petra Voka z Rožmberka, kde bujaře popíjel. Když se vrátil domů, nebyl schopen močit a trpěl strašnými bolestmi. Vědci se na základě dobových popisů příznaků domnívají, že ho zřejmě postihla urémie, tedy selhání ledvin. Zemřel po necelých dvou týdnech – 24. října 1601. Pohřben byl po smrti na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. V roce 1901 byly jeho ostatky vyzvednuty, prozkoumány a uloženy do nové cínové rakve na stejném místě.

Vědci v roce 1901 tehdy odebrali vzorky jeho vlasů a vousů. Část tohoto vzorku poté získali Dánové v roce 1991. Dvojí zkoumání zjistilo ve vousech i vlasech nebývale velké koncentrace rtuti. Tak velké množství, že závěr byl nasnadě: právě otrava rtutí zjevně způsobila selhání ledvin a poslala ho na onen svět. První zkoumání provedl profesor Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity, druhé Jan Pallon ze švédské Univerzity v Lundu. Oba vědci užili jiné metody a zkoumali jiné vzorky, a i výsledky se tedy liší v řadě detailů: podle Kempeho se jedovatá rtuť dostala do jeho těla zhruba 11 až 12 dní před smrtí, Pallon vyčetl ze svých analýz, že silnou dávku jedu dostal asi 13 hodin před odchodem na onen svět. (Což někteří interpretují tak, že byl otráven nadvakrát.).

1895 – Narodil se Paul Eluard, francouzský básník († 18. listopadu 1952)

1900Kvantová mechanika: německý fyzik Max Planck zveřejnil svoji teorii záření černého tělesa.

1911Roald Amundsen dobyl Jižní pól.

Psal se 14. prosinec 1911, když na geografickém jižním pólu poprvé v historii stanula noha člověka. V ten den zde norskou vlajku vztyčila pětičlenná výprava vedená tehdy již zkušeným cestovatelem Roaldem Amundsenem.

Amundsenovi se tak podařilo vyhrát nevyhlášený závod s britským polárníkem Robertem Falconem Scottem, který cíle dosáhnul až o měsíc později. Dobytí jižního pólu se stalo snem polárníků na začátku dvacátého století.

S polárními badateli se v této části světa roztrhl pytel. Jenom v letech 1900 až 1905 se zde objevilo pět vědeckých výprav. V roce 1910 vypluly do Antarktidy hned dvě výpravy. Amundsen i Scott chtěli být na pólu první. Začal závod o čas a kilometry. Závod, který skončil triumfem prvního a tragédií druhého.

Scott postupoval systematicky. V Británii rozpoutal mohutnou propagandistickou kampaň. Získal několik desítek tisíc liber, za které nakoupil prvotřídní výbavu. Amundsen zatím odchod na jižní pól připravoval tajně. Neměl dost peněz a stál před finančním krachem. Stůj co stůj potřeboval výrazný úspěch. Když všechno spočítal, vyplul. Překvapený Scott, který o ničem neměl tušení, dostal jen telegram: Jdu na jih. Amundsen.

Norský polárník zvolil cestu k pólu o 100 kilometrů kratší, zato však zcela neznámou. Nešetřil časem a námahou na vybudování mnoha potravinových skladišť a směrovek. S dopravními prostředky neexperimentoval, do Antarktidy dorazil jen se psy. Svět překvapil rychlostí, jakou se mu podařilo jižní točny dosáhnout. Denně Amundsenova výprava postoupila až o padesát kilometrů. Bez komplikací se odehrál i návrat polárníků. Celkem urazili tři tisíce kilometrů za 99 dnů.

Scottovi lidé postupovali mnohem pomaleji. Záhy přišli o poníky a traktory, takže museli tahat sáně s nákladem sami. Unaveni dorazili na jižní pól 17. ledna 1912. Zpáteční cestu však nepřežili, jejich zmrzlá těla byla objevena až v listopadu 1912.

1918 – M. R. Štefánik při své návštěvě Ruska zrušil Odbočku Československé národní rady na Rusi s poukazem na existenci legální vlády v Praze.

1935Oficiální abdikace prezidenta T. G. Masaryka.

1939 – Narodil se Josef Abrhám, český herec

Josef Abrhám

Josef Abrhám se narodil 14. prosince 1939 ve Zlíně. Po dvou letech studia herectví na VŠMU v Bratislavě přešel na pražskou DAMU, kde absolvoval v roce 1962. Začínal v Divadle na Vinohradech, v téže době hostoval i na scéně Národního divadla. Po ukončení vojenské služby nastoupil do vznikajícího Činoherního klubu, se kterým je spjata stěžejní etapa jeho divadelní kariéry. Roku 1992 přijal angažmá v Národním divadle, nicméně po dvou letech odešel z divadla natrvalo.

Poprvé se před kamerou objevil v roce 1961 v černobílé moralitce Strop – absolventského filmu Věry Chytilové. Současně natočil malou roli v detektivce Vladimíra Čecha Kde alibi nestačí. Další rok mu přinesl už velké příležitosti - rozsáhlou úlohu milovníka v Brynychově Neschovávejte se, když prší a drobnou postavu Datla v následujícím Transportu z ráje. Náročná, nicméně příjemná byla spolupráce s Jaromilem Jirešem na Křiku, a pak už to šlo ráz na ráz.

Ztvárnil řadu krásných úloh ve filmech 60. a 70. let: např. Velká cesta (1963), Každý den odvahu (1964), Dita Saxová (1967), Pension pro svobodné pány (1967), Partie krásného dragouna (1970), Holka na zabití (1975). V roce 1976 natočil epizodní roli v komedii dvojice Smoljak-Svěrák Marečku, podejte mi pero!

S ní přišel zásadní obrat k úsměvným snímkům. Titulní a vděčné úlohy hrál v Kulovém blesku (1978), komedii Vrchní, prchni! (1981), rozverné Menzlově adaptaci Vančury Konec starých časů (1989), v Žebrácké opeře (1991), Andělských očích (1994), komedii Stůj, nebo se netrefím (1998). Získal Českého lva 1993 za nejlepší mužský herecký výkon roku ve filmu Jana Hřebejka Šakalí léta. Z dalších filmů: Všichni moji blízcí (1998), Návrat ztraceného ráje (1999), Pánská jízda (2004) a Hřebejkova Kráska v nesnázích (2006). Jeho nejznámější TV rolí je záletný lékař a později primář Arnošt Blažej v seriálu Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města.

1944 – V protektorátě začaly přípravy na uskutečnění ústupového plánu ARLZ (v říši vyhlášen 6. září t. r. a cílem bylo zanechat protivníkovi "spálenou a pustou zemi"). Při přiblížení fronty k českým zemím byly z tohoto prostoru evakuovány tisíce německých uprchlíků z Východu, odváženy stroje, zařízení, suroviny. Nacisté na mnoha místech pustošili továrny, rozrušili i komunikace a odvezli řadu kulturních památek.

1945 – V Praze byl zahájen I. sjezd Svazu osvobozených politických vězňů.

1948 – Vláda se usnesla přesunout z veřejné správy 65 tisíc zaměstnanců do výroby; výsledek akce narazil na odpor ministerstev a úředníků, takže do výroby odešla necelá třetina plánovaného počtu.

1957 – Zemřel Josef Lada, malíř (* 17. prosince 1887)

1968 – Zasedal ústřední výbor Čs. strany socialistické, na němž předseda strany B. Kučera zdůraznil nutnost neformální práce v Národní frontě.

1990 – Zemřel Friedrich Dürrenmatt, švýcarský dramatik (* 5. ledna 1921)

1995V Paříži byla podepsána mírová smlouva ukončující boje v Bosně a Hercegovině.

2004 – Při sebevražedném útoku automobilem u vstupu do Zelené zóny v Bagdádu zahynulo sedm lidí a nejméně 13 bylo zraněno. Jde o druhý takový útok ve dvou dnech. Čtyři příslušníci irácké národní gardy byli zabiti při útoku na konvoj mezi Basrou a Bagdádem.

Svátky:

Svátek mají Lýdie a Jan (od Kříže).

V občanském kalendáři má dnes svátek Lýdie. Toto jméno je řeckého původu a znamená "pocházející z Lýdie" (oblast v Malé Asii). V církevním kalendáři měla tato dívka jmeniny již 4. srpna.

Je uctívána jako patronka barvířů. Podle tradice se prý Lýdie, která obchodovala s purpurem, nechala s celou rodinou pokřtít ve Filippech (Řecko) od samotného sv. Pavla. Byla to prý úplně první křesťanka v Řecku a každý misionář, který sem zavítal, mohl užívat jejího pohostinství.

V církevním kalendáři má dnes jmeniny další z mnoha Janů. Dnešní se jmenuje Jan od Kříže a přišel na svět 24. června 1542 v malém starokastilském městečku Fontiveros (Španělsko). Jeho otec byl šlechtického původu, ale rodina se ho zřekla, poněvadž si nevybral manželku sobě rovnou, ale vzal si za ženu obyčejnou měšťku. Tím přišel o veškeré prostředky, musel se živit jako tkadlec. Přál si, aby se i jeho syn vydal stejnou cestou, ale ten byl příliš nešikovný pro takovou práci, a tak si musel vydělávat jinak. Měl od dětství dobré srdce, šel tedy pracovat do nemocnice. Vedle této namáhavé činnosti však stačil ještě navštěvovat filozofický kurs v místní jezuitské koleji. Ve svých 21 letech vstoupil Jan v Medině do karmelitského řádu a přijal řeholní jméno Jan od Kříže. Jeho představení si všimli, jak nadaného mladíka ve svém klášteře mají, a poslali jej na teologická a filozofická studia do Salamanky, kde Jan v roce 1568 přijal kněžské svěcení. V té době již ale vážně uvažoval o tom, že z řádu vystoupí, neboť se mu zdál málo přísný. Tehdy se také seznámil s mystičkou a karmelitánkou Terezií z Ávily, která byla též nespokojena a začala svůj řád reformovat. Jan se bez váhání připojil k její práci. Za pár let díky úsilí obou vznikla řádová větev bosých karmelitánů - reformovaných. To se však nelíbilo ostatním karmelitánům, kteří Jana dokonce uvěznili a těžce týrali. V roce 1578 se mu podařilo z vězení uprchnout, skrýval se v odlehlém klášteře Calvario. Vývoj se už nedal zastavit a k rozdělení řádu přece jenom došlo. Vznikli tedy karmelitáni "obutí" a "bosí".

Od roku 1558 je Jan od Kříže převorem hlavního kláštera bosých karmelitánů v Segovii. Klid však nemá, neboť jeho reformy jsou mnohým spolubratrům trnem v oku. Znovu je těžce napadán, a tak se raději opět stahuje do ústraní. Navíc velmi těžce onemocní; odchází proto do kláštera Carmelitas Descalzos v andaluském městě Ubedě, kde 14. prosince 1591 umírá. Dnes se na místě jeho úmrtní světnice tyčí oratoř San Juan de la Cruz ze 17. století.

Jak už to tak bývá, teprve po smrti byly jeho zásluhy náležitě oceněny. Papež Pius XI. jej povýšil na církevního učitele a jeho spisy označil za "zákoník a školu věřící duše". Dnes je Jan od Kříže uznáván jako nejdůležitější učitel mystické teologie. Jeho dílo se řadí mezi nejobsáhlejší ve své době. Analýzy jeho mystických prožitků a formulace, kterých použil, jsou i dnes pokládány za vrcholné.

Jeden mystik má dnes výročí úmrtí a druhý narození. Tím druhým je samotný Nostradamus - velký francouzský věštec a astrolog, o výklad jehož předpovědí se dodnes vedou vášnivé spory.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje

Autor: Vlastimil Shaana Šantroch | úterý 14.12.2010 15:07 | karma článku: 15.69 | přečteno: 2150x

Další články blogera

Vlastimil Shaana Šantroch

In statu nascendi

Dnešní báseň je jedna z mála těch básní pro lenochy - je psaná ve volném verši. Snad se vám bude líbit i tak. Vaše reakce mě zajímají!

26.4.2017 v 8:04 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 240 | Diskuse

Vlastimil Shaana Šantroch

O vílách a tak

Trocha poezie nikoho nezabije. Ani při odpolední siestě. Tak Vám přináším další dvě ukázky z připravované sbírky.

20.4.2017 v 12:50 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 209 | Diskuse

Vlastimil Shaana Šantroch

Sklizeň

Takový malý poetický povzdech ve formě, která se nazývá stanca - což je osmiverší s formátem ABABABCC.

23.3.2017 v 15:39 | Karma článku: 10.74 | Přečteno: 143 | Diskuse

Vlastimil Shaana Šantroch

Hledání

Budu Vám teď dávat ochutnávky z připravované sbírky Etudy. Tady je první kousek. Přeji Vám dobrou chuť. ;-)

16.2.2017 v 8:33 | Karma článku: 10.80 | Přečteno: 205 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co po mně chceš? Pravdu či lež…

Pravda a lež – kategorie, které jsou staré aspoň tak jako lidstvo, ale spíš mnohem starší. A stále se s nimi neumíme vyrovnat a často je ani od sebe rozpoznat. Přesto si lidé pořád myslí, že o nich dokážou říct něco přínosného.

18.10.2017 v 1:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Monika Lorenzová

Jak se mi dařilo při obchodování

Dnes ráno jsem otevřela oči. pak je zas zavřela. A pak viděla dva na kolečkových bruslích. Jeden z nich držel velkou bílou papírovou krabici, zjevně prázdnou.To jsem byla já. Zamotala jsem se a upadla.

17.10.2017 v 20:09 | Karma článku: 5.09 | Přečteno: 149 | Diskuse

Milan Šupa

Nacházejí se rozpory ve výrocích Krista?

Ježíš říkal, že když nás někdo udeří na pravou tvář, máme mu nastavit i druhou. On sám se však podle této zásady nezachoval.

17.10.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.72 | Přečteno: 402 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Moře a čas: Finito

Následující text je pocitová črta inspirovaná jedním časně podzimním výletem na ostrov ve Středomoří. Jedná se vlastně o první část jakéhosi seriálu.

17.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 3.96 | Přečteno: 113 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - VI.IX.MMXVII

Mágus Frater Saepes mi po dlhšej dobe poskytol náhľad do svojho magického denníka a dovolil, aby som sa na blogu podelil s jeho snovými víziami, pohľadom na svet a elitu či s psychedelickým zážitkom s rastlinou sily Diablove gule.

17.10.2017 v 13:28 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 138 |
VIP
Počet článků 889 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1647

Trochu muzikant, trochu komediant, trochu programátor, trochu grafoman, trochu magor... :-)

TOPlist



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.