18 km z Mokropes do Mokropes a mokrý pes
Pochod jsme plánovali nejméně měsíc dopředu ale do poslední chvíle jsme si nebyli jisti, jestli plán uskutečníme nebo ne. V pátek jsme s hrůzou sledovali předpověď počasí a domluvili se, že konečné rozhodnutí padne ráno v den startu. V sobotu sice mrholilo ale na průtrže mračen to nevypadalo. Takže rozhodnuto, jdeme do toho. Dohodli jsme se na srazu u stanice metra Háje, kde jsem se ujal funkce navigátora, Bludička pilotovala a Boobák se prostě vezl. Do Mokropes jsme dorazili bez zbytečného bloudění, zaparkovali a vydali se do nádražní čekárny, kde byla registrace a start pochodu.
Turbanské Černošice |
Takže vyrážíme, prošli jsme podchodem pod tratí a vyrazili ulicemi Mokropes se suchým psem do kopce směrem k lesům. Chvíli jsme šlapali po panelové cestě až jsme narazili na šipku mířící do lesa. Zatím žádné kufrování. Šli jsme po rovince lesem, pak prudký sešup, přešli jsme potůček a zase do kopce. Boobák vždy běžel tak sto metrů dopředu a pak se vracel, nebyly na něm vidět známky únavy. Všude po cestě jsme se setkávali s velikými šachovými figurkami.
Došli jsme do hospody ve Vonoklasech, kde byla první kontrola. Dali jsme si výbornou gulášovku a šli dál. Za hospodou jsme nepatrně bloudili ale došli jsme podle itineráře na křižovatku v Karlíku a pokračovali ke zvlášním sochám.
a jdeme dál |
Kolem soch jsme došli do Dobřichovic, přes náměstí až k zámku, kde byla druhá kontrola. Posilnili jsme se horkým čajem a vyrazili dál. Tady už Boobák začal jít běžnou trasu. Podél Berounky jsme po cyklostezce šli přes Lety až k mostu v Řevnicích který jsme přešli a po druhé straně řeky pokračovali opět k mostu v Dobřichovicích.
Přešli jsme lávku, opustili Dobřichovice a táhli dál kolem vody, kolem „Údolí staré řeky” až do restaurace U Králů v Mokropsech, kde byl cíl. Tady už Boobák vypadal poněkud znaveně, kdo by se divil, dvoukilový psík po osmnácti kilometrech. A on ušel mnohem víc – smekám. Pochod byl skvělý a určitě si to zopakujeme. Příště nás půjde víc a budeme vybaveni šálami Debry.
tak jsme došli |
Vlastimil Šantroch
Sonet
Trocha poesie nikoho nezabije. Nechme politiku politikou. Aneb takovej sonet pane, to je vlastně šlágr.
Vlastimil Šantroch
Sbohem a trenýrky
Trocha poezie nikoho nezabije. Když jsem viděl (díky Bohu) poslední televizní vystoupení Miloše Zemana, nedalo mi to. Mistr Nezval jistě promine ;-)
Vlastimil Šantroch
Soudruhu, táhni...
Před pětasedmdesáti lety proběhl bolševický puč zvaný "Vítězný únor". Následovala více než čtyřicetiletá doba temna.
Vlastimil Šantroch
Jé, ty jsi ještě blbější...
Znáte to, jsou takové zapeklité situace, taková drobná nedorozumění, kdy v dobré víře něco plácnete, a pak jste za blbce.
Vlastimil Šantroch
Shaanoční koleda
Měsíc před Vánoci mi k tříleté vnučce Nellince byl mladší dcerou nadělen vnouček Nicolas. Tak jsem pro oba napsal, složil a nahrál koledu.
Vlastimil Šantroch
Vzpomínka
Vzpomínám na jednu nádherně prdlou bojovnici. Na Kozu s motýlími křídly, na Olinku Joklovou, která před čtyřmi lety odešla mezi anděly.
Vlastimil Šantroch
Mene tekel!
K blogu v řeči vázané se perex nebo anotace píše hrozně blbě. Aby to mělo požadovaný počet znaků a aby to nebilo do očí. Prostě čtěte. :-)
Vlastimil Šantroch
Běžím dál
Při úklidu jsem našel jedno starší pantum. Kdybyste nevěděli co je pantum, tak pantum (nebo také pantun) je lyrická báseň malajského původu, má libovolný počet čtyřveršových strof, které jsou vázány opakujícími se verši.
Vlastimil Šantroch
Krásné vánoce
Přeji všem čtenářům krásné a požehnané vánoce. Zdraví, lásku, štěstí, dobrou náladu a slunce v duši. Krásné vánoce!
Vlastimil Šantroch
Volný pád
Tohle je můj jubilejní DEVÍTISTÝ blog. Při úklidu virtuálních šuplíků jsem objevil další báseň kterou jsme před lety napsali společně s kolegyní blogerkou Helenou Skočovou.
Vlastimil Šantroch
Modrý blues
Pojďte si odpočinout od politiky, každodenního stressu, haštěření, atd. atd. Při úklidu virtuálních šuplíků jsem objevil báseň kterou jsme před lety napsali společně s kolegyní blogerkou Helenou Skočovou.
Vlastimil Šantroch
Temný mrak
Taková ta nálada. Někdy kolem půlnoci. Temně modrá. Skoro jako inkoustový blues. Nebo třeba triolet.
Vlastimil Šantroch
Mrtvý holub
Trocha poezie nikoho nezabije. Člověk se toulá městem v čase mezi vlkem a psem, mezi nocí a dnem, a najednou...
Vlastimil Šantroch
Nocturno
Taková ta nálada hořkosladkokyselá. Trocha nostalgie, špetka sentimentu, pár kapek úsměvu. Znáte to taky?
Vlastimil Šantroch
Takový tango
Tak jsem si zase hrál. Kdo si hraje nezlobí. Tentokrát jsem si hrál se skladbou Takie tango od polské kapely Budka suflera.
Vlastimil Šantroch
Nábytek Ikea
Čtu teď zajímavou knihu japonského autora Haruki Murakamiho Norské dřevo. Kniha je pojmenována podle skladby The Beatles Norwegian Wood. Tak jsem si tu píseň párkrát pustil a nakonec jsem si ji chtěl zazpívat česky.
Vlastimil Šantroch
Rez a slzy
Uvažuju o tom zase oživit Veršotepárnu. Tak jsem si opět námátkově vylosoval pět podstatných jmen z knihy Haruki Murakamiho "Norské dřevo". Volba padla na tato slova: KRYSA HOLKA REZ LIST SVĚT. Posuďte jak se mi to povedlo
Vlastimil Šantroch
Modlitba
Zapomeňme na chvíli na řevnivost. Zapomeňme na chvíli na to, že náš známý je přece NAPROSTÝ DEBIL, když volí toho druhého kandidáta. Trocha poesie nikoho nezabije.
Vlastimil Šantroch
Divný sen
Trocha poezie nikoho nezabije. Ani při odpolední nebo večerní siestě. Tak Vám přináším další ukázku z připravované sbírky.
Vlastimil Šantroch
Flauto Dolce
Za devatero horami a devatero lesy, za devatero řekami a devatero mosty bylo nebylo... Teď vážně, před více než čtyřiceti lety jsem byl na dětském (tehdy pionýrském) táboře v bývalé NDR.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 909
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1694x