Vzpomínáček - 18. února - Zdeněk Podskalský a Miloš Forman

Bitva u Chlumce, Martin Luther, Michelangelo Buonarroti, Valdštejn zrádcem a rebelem, Alessandro Volta, Hugo Haas, Berlínská podzemní dráha, Zdenka Sulanová, dvoutýmové mistrovství Evropy v ledním hokeji, Alois Rašín, Zdeněk Podskalský, V. sjezd KSČ, Pluto, Miloš Forman, Yoko Ono, John Travolta, Robert Oppenheimer, prezidentův vězeň II, Václav Lohniský, Zdeněk Borovec...

Události:

1126 – Předvoj trestné říšské výpravy utrpěl v bitvě u Chlumce (nedaleko Ústí nad Labem) krutou porážku; Ota Olomoucký padl a Soběslav propustil krále Lothara a všechny zajatce. Soběslav se smířil s Lotharem a ten mu udělil české knížectví v léno a také titul nejvyššího říšského číšníka s právem hlasu při volbě římskoněmeckého panovníka. Mezi panovníky vzniklo doživotní přátelství. Na tomto spojenectví začal Soběslav budovat novou českou zahraniční politiku.

1546 – Zemřel Martin Luther, německý teolog, kazatel a reformátor, zakladatel luteránství (* 10. listopadu 1483)

1564 – Zemřel Michelangelo Buonarroti, italský renesanční architekt, sochař, malíř a básník (* 6. března 1475)

1634 – Císař vydal proskripční dekret, kterým byl Valdštejn prohlášen za zrádce a rebela.

1745 – Narodil se Alessandro Volta, italský fyzik († 5. března 1827)

1867 – V uherském sněmu byl slavnostně přečten královský reskript, který plně akceptoval uherské pojetí právní kontinuity; ve stejný den byl hrabě Andrássy jmenován předsedou nově se utvářející uherské vlády. Celý proces vyrovnání (dualismu) byl završen korunovací císaře Františka Josefa I. na uherského krále (8. června 1867).

1879 – Císař jmenoval novou vládu, v níž prozatímně převzal funkci předsedajícího ministr kultu a vyučování K. Stremayr; klíčovou osobností se však stal ministr vnitra hrabě Taaffe. Tři dny předtím podala demisi Auerspergova vláda (důsledek kritiky za okupaci Bosny a Hercegoviny v říšské radě), když vládní krize trvala již od července 1878.

1901 – Narodil se Hugo Haas, český herec a režisér († 1. prosince 1968)

1920 – Do provozu byla uvedena Berlínská podzemní dráha.

Narodila se Zdenka Sulanová, česká herečka († 9. srpna 2004)

1921 – Ve Švédsku se konalo druhé mistrovství Evropy v ledním hokeji, kterého se účastnily pouze dva týmy. Švédsko získalo zlato a Československo stříbro.

1923 – Zemřel Alois Rašín, český politik a národohospodář (* 18. října 1867)

Narodil se Zdeněk Podskalský, český herec a režisér († 29. října 1993)

Zdeněk Podskalský se narodil v Malenicích na Šumavě. Toužil se stát ochotnickým hercem, ale trpěl velkou trémou.

Začal studovat na reálném gymnáziu ve Strakonicích, které ukončil maturitou v roce 1942.

Následně absolvoval ještě abiturientský kurz.

Po válce pokračoval v letech 1945-1949 studiem sociologie, psychologie a divadelní vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Současně studoval v letech 1947-1950 na FAMU.

V lednu 1951 přešel na Vysokou filmovou školu v Moskvě (VGIK), kterou absolvoval v roce 1954 jako kandidát estetických věd.

Po návratu domů pracoval v televizním studiu jako režisér televizních pásem a her.

V průběhu své pracovní kariéry ostatně věnoval televizním projektům přinejmenším stejnou pozornost jako klasickému filmu.

Na výrobě filmu se podílel sice už ve 40. letech jako posluchač FAMU spoluprací na scénáři krátkého filmu o přípravách XI. všesokolského sletu JEDEN, TISÍC, MILIÓN, ale jako samostatný režisér debutoval v oblasti hraného filmu až v roce 1957, kdy natočil středometrážní snímek ze života současné rodiny V PÁTEK RÁNO. Poté spolu s hercem Vlastimilem Brodským napsal scénář satirické komedie namířené proti byrokracii MEZI NEBEM A ZEMÍ. U diváků a kritiky prorazil ale až komedií KAM ČERT NEMŮŽE, kde oprášil starý faustovský motiv a využil herectví mladé Jany Hlaváčové.

Méně úspěšný byl experimentálně pojatý snímek podle námětu Jaroslava Dietla EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ. Příběh dvou věrných přátel - pilného vědce a lehkomyslného kariéristy, kteří spolu vyrůstali od dětských let, se odehrával ve čtyřech časových úsecích a každý byl natáčen v jiném žánru. To bylo pro soudobého diváka poněkud nestravitelné sousto. Nepoměrně lépe byla přijata BÍLÁ PANÍ, satirická komedie natočená podle povídky Karla Michala Jak Pupenec ke štěstí přišel. V titulní roli tehdy zazářila Irena Kačírková. Podle námětu Jaroslava Dietla natočil komedii ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ o muži ztvárněném V. Brodským, který má tak pokorný obdiv k ženám, až mu to komplikuje život.

Velkou láskou Zdeňka Podskalského byl hudební film. Natočil TU NAŠI PÍSNIČKU ČESKOU - sentimentální příběh o panně Stázi zahrané Pavlínou Filipovskou, kde režisér využil písniček Karla Hašlera a celé řady populárních zpěváků, mezi které patřil např. Matuška, Gott, Neckář, Pilarová či Hegerová. Další muzikál NOC NA KARLŠTEJNĚ natočil volně podle stejnojmenné divadelní komedie Jaroslava Vrchlického a obsadil jej svými oblíbenými herci - Janou Brejchovou a Vlastimilem Brodským. Ti se objevili i v hlavních rolích crazy komedie ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY, ke které si konec konců napsali i scénář.

Patrně nejúspěšnějším režisérovým snímkem se stala skvěle obsazená komedie SVĚTÁCI o třech nevzdělaných venkovských fasádnících, kteří touží prožít aspoň jednu noc po boku krásných žen. Ve druhé polovině 70. let natočil Podskalský crazy komedii s kriminální zápletkou DRAHÉ TETY A JÁ, kde využil komediálního talentu stárnoucí Natašy Gollové a mladého Jiřího Hrzána. Koncem 70. let navázal spolupráci s "cimrmanology" Smoljakem a Svěrákem a jejím výsledkem byla komedie o 12-násobné směně bytů pod názvem KULOVÝ BLESK. Na režii se spolupodílel Ladislav Smoljak. Následovala průměrná hudební komedie TRHÁK, kde se po boku Josefa Abrháma objevila zpěvačka Hana Zagorová.

Od počátku 60. let se stále častěji uplatňoval v Československé televizi jako režisér televizních filmů, inscenací, hudebně zábavných pořadů, přímých přenosů a revuí jako byly např. BABIČČINA KRABIČKA, v zahraničí oceněné pořady ZTRACENÁ REVUE nebo PŮJČOVNA TALENTŮ, PLECHOVÉ DOSTAVENÍČKO, SETKÁNÍ S ORLOJEM, SEDM ŽEN ALFONSE KARÁSKA, BLÁZINEC V PRVNÍM POSCHODÍ nebo KABARET U DOBRÉ POHODY. Je autorem a režisérem řady silvestrovských večerů Československé televize, včetně těch nejproslulejších.

V menší míře se uplatnil jako divadelní režisér, mj. je i autorem hry Návštěva staré dámy, kterou v roce 1969 režíroval jako zájezdovou inscenaci Miloše Kopeckého a Ivy Janžurové. Nebyl jen režisérem, ale i úspěšným scénáristou, několikrát si zahrál také drobné role ve filmech, jako byla např. postava faráře v POSTŘIŽINÁCH. Aktivně pracoval do konce 80. let. Žil dlouhá léta v Praze na velmi hezké adrese - ve věži na rohu Mostecké ulice s výhledem na chrám sv. Mikuláše. Rád se vracel do kraje svého dětství, na Šumavu. Životní partnerkou mu 27 let byla Jiřina Jirásková. Zdeněk Podskalský byl rozporuplný tvůrce. Na jedné straně nesmírně vzdělaný, bytostný intelektuál s hlubokou analytickou schopností, na druhé straně tvůrce, který celý život inklinoval k lehčím, ryze zábavným žánrům, což mu odborná kritika také vyčítala.

1929 – Byl zahájen V. sjezd KSČ, který postavil do čela strany představitele ultraradikálního křídla "karlínských kluků", třiatřicetiletého K. Gottwalda. Nové vedení, vycházející z usnesení Komunistické internacionály, zahájilo ostrý boj proti režimu v ČSR a vyzvalo k boji za sovětské Československo.

1930 – Clyde Tombaugh při studiu fotografií, které pořídil v lednu, objevil trpasličí planetu Pluto.

1932 – Narodil se Miloš Forman, česko-americký filmový režisér a scenárista

Miloš Forman se narodil 18. 2. 1932 v Čáslavi.

Rodiče zahynuli v koncentračním táboře, on sám vyrůstal v domově mládeže a internátní škole pro oběti 2. světové války v Poděbradech, kde se setkal např. s Ivanem Passerem, či s budoucím polským režisérem Jerzym Skolimowským.

Nepřijali ho na studium DAMU, proto odešel na FAMU studovat obor scénáristika a dramaturgie.

Ve filmu STŘÍBRNÝ VÍTR si zahrál vedlejší roli vojáka, před ukončením studia spolupracoval s Martinem Fričem na veselohře NECHTE TO NA MNĚ (1955).

Po absolutoriu krátce pracoval pro televizi, spolupodílel se na scénáři filmu ŠTĚŇATA (1957) a na režii filmu Alfréda Radoka DĚDEČEK AUTOMOBIL (1957).

Zde hrál i vedlejší roli.

S tímto režisérem spolupracoval na prvních programech Laterny Magiky.

Samostatně režíroval až v roce 1963 svůj debut, který se uvádí pod souhrnným názvem Konkurs, a tvoří jej dvě povídky: „Konkurs“ a „Kdyby ty muziky nebyly“. Prvním celovečerním filmem je pak ČERNÝ PETR (1963), jenž získal mnohá zahraniční ocenění. Následoval snímek LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY (1965) o nezodpovědných slibech nezodpovědné mládeže a prvních životních prohrách. Roku 1967 vznikl jeho snad nejznámější český film HOŘÍ MÁ PANENKO (anglicky Firemen's Ball - Hasičský ples), kde jsou na půdorysu hasičského bálu zpodobeny nešvary české společnosti.

Po srpnu roku 1968 odchází Forman do USA. Zde na sebe poprvé upozorní komedií s Tinou Turner a Kathy Bates v hlavních rolích TAKING OFF (Odcházím). Za něj získal ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a cenu MFF v Cannes za nejlepší film. Následoval dokument VIDĚNO OSMI z roku 1973 pojednávající o olympijských hrách v Mnichově. V roce 1975 přichází Formanův asi nejlepší snímek PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM. Film o americkém trestanci (Jack Nicholson), který se chce vyhnout vězení, a proto předstírá šílence, mu vynesl Oscara za nejlepší režii. Dále film získal Oscary za nejlepší film, hlavního herce, hlavní herečku a scénář a dalších pět nominací. Přelet získal i 4 Zlaté glóby a Forman dostal Cenu amerických kritiků za nejlepší režii i Cenu L.A: Director Guild Award, udělovanou nejlepším světovým režisérům. Přidal i Cenu britské filmové akademie.

V roce 1979 natočil muzikál VLASY (Hair), kultovní, nicméně trochu nedoceněné dílo. Za film RAGTIME o rasové nenávisti z roku 1981 si vysloužil nominaci na Zlatý Globus. V roce 1985 přišel se snímkem AMADEUS pojednávajícím o dvorním skladateli Vídeňského dvora Salierim, který se snaží všemi možnými způsoby zničit nováčka Amadea Mozarta. Film, který získal 13 nominací na Oscara, z nichž 8 bylo proměněno ve zlatou sošku, mu přinesl druhého Oscara za režii. Forman si za režii odnesl ještě Zlatý Globus, Cenu britské i francouzské filmové akademie a již podruhé L.A. Director Guild Award. O rok později natočil VALMONTA, což je podle kritiky jediný vysloveně špatný Formanův film. Po tomto neúspěchu chtěl s filmováním skončit.

V roce 1996, však po sedmi letech přece jen přišel s novým filmem. Delší přestávka mu jistě prospěla k tomu, aby mohl natočit dobrý film. LID VS. LARRY FLINT je snímek o nekonečném boji pornomagnáta Larryho Flinta za svobodu projevu. Forman za něj získal další Zlatý Globus, na Oscara ale už nedosáhl a musel se spokojit s pouhou nominací. Vyhrál i hlavní cenu na MFF v Berlíně. V roce 1999 natočil drama MUŽ NA MĚSÍCI, s Jimem Carreym a Dannym de Vitem v hlavních rolích, které je vlastně biografií neúspěšného amerického komika Andyho Kaufmana. Za něj si odnesl již druhou cenu z MFF v Berlíně. V roce 2001 si po dlouhé době vyzkoušel úlohu herce. Vytvořil roli v romantické komedii RABÍN, KNĚZ A KRÁSNÁ BLONDÝNKA. Od října 2003 začíná Forman natáčet historické drama EMBERS s Klausem Mariem Brandeurem a Winonou Ryder v hlavních rolích.

Miloš Forman je potřetí ženatý. Má celkem čtyři syny, dvojčata Matěje a Petra se zpěvačkou Věrou Křesadlovou, narozené roku 1968. Z posledního manželství s Martinou Zbořilovou (svatba 1999) má Andrewa a Jamese. Ač Miloš Forman není rodilý Američan a ve Spojených státech začal tvořit až téměř ve čtyřiceti letech, patří jistě mezi nejlepší americké tvůrce novodobé historie, jehož osamocení rebelové bojující za své názory dokáží oslovit snad každého diváka.

1933 – Narodila se Yoko Ono, japonsko-americká hudebnice, manželka Johna Lennona

1937 – Ve vládě přijata dohoda o národnostním vyrovnání, v níž se vláda zavázala zlepšit hospodářskou, kulturní a sociální situaci v pohraničí a upravit zde státní správu podle národnostního klíče; dokonce Hodža zahájil jednání o vstupu henleinovců do vlády.

1954 – Narodil se John Travolta, americký filmový herec

1965 – Biskup F. Tomášek byl jmenován papežem Pavlem VI. apoštolským administrátorem v Praze. Státem izolovaný a internovaný arcibiskup J. Beran byl povýšen na kardinála a odjel trvale do Říma.

1967 – Zemřel Robert Oppenheimer, americký fyzik (* 22. dubna 1904)

1969 – Na schůzi výkonného výboru předsednictva ÚV KSČ za řízení A. Dubčeka bylo mj. přijato opatření, kterým má být zabráněno zveřejňování materiálů rehabilitační komise ÚV KSČ.

Sjezd Svazu divadelních umělců zvolil předsedou Otomara Krejču.

1970 – Na celostátní poradě předsedů krajských a okresních kontrolních a revizních komisí KSČ hovořil v hlavním projevu M. Jakeš „o zvýšení podílu těchto komisí v úsilí strany o dosažení všeobecné normalizace v roce 1970“.

1971 – Bývalý pracovník Čs. televize, známý novinář Pražského jara 1968 Vladimír Škutina (*1931) byl odsouzen na dva roky vězení. Po podpisu Charty 77 emigroval do Švýcarska, po listopadu 1990 se vrátil. Zemřel v roce 1995.

1980 – Zemřel Václav Lohniský, český divadelní režisér a filmový herec (* 5. listopadu 1920)

2001 – Zemřel Zdeněk Borovec, český textař (* 7. ledna 1932)

Svátky:

Svátek mají Gizela, Simeon a Jan (z Fiesole).

Dnes má v občanském kalendáři svátek Gizela (Gisela). Toto staré německé jméno se vykládá jako "mladá rostlinka". Avšak objevují se i překlady, ve kterých Gizela znamená "rukojmí" a jindy zase "ušlechtilé dítě".

Historii je známa jedna Gizela zvaná Uherská. Byla dcerou bavorského vévody Jindřicha II. a narodila se někdy kolem roku 985 na hradě Abbach u Řezna. Už v 10 letech ji otec provdal za uherského krále Štěpána I., jemuž v roce 1003 povila syna Emericha. Gizelinou zásluhou se pohanské Uhry začaly přiklánět ke křesťanství. Královna nechala stavět kostely, kláštery a bohatě je obdarovávala. Po manželově smrti roku 1038 nastal v Gizelině životě přelom. Upadla do zajetí a život jí zachránil až bavorský král Jindřich III., který ji roku 1045 odvezl do Pasova. Zde vstoupila bývalá královna do kláštera Niedernburg a před svou smrtí se tu stala abatyší. Zemřela 7. května kolem roku 1060. Když byl v roce 1908 její hrob otevřen, objevila se originální náhrobní deska z 11. století a pod ní její ostatky.

V církevním kalendáři má dnes svátek Simeon. Podle bible byl synem Kleofáše, bratra sv. Josefa, jenž byl pěstounem Ježíše Krista. Byl tedy Kristovým bratrancem. Zdá se, že po Ježíšově smrti byla P. Marie přijata právě Kleofášovou rodinou a žila s nimi pod jednou střechou. Simeon se stal po smrti prvního jeruzalémského biskupa Jakuba jeho nástupcem, zřejmě někdy roku 62 nebo 63. Bylo to zrovna ve velice těžké době. Vypukla židovská válka, a tak Simeon raději Jeruzalém opustil. Nakonec však do rukou římských vojáků přeci jen upadl a v roce 107 podstoupil ve vysokém věku mučednickou smrt. Jeho hrob není znám, ale domnělé ostatky jsou prý v Kolíně nad Rýnem a v Římě.

Dalším dnešním světcem je Fra Angelico či, jak znělo jeho vlastní jméno, Jan z Fiesole. Narodil se kolem roku 1387 ve Vicchio di Mugello (Itálie). Je považován za jednoho z nejvýznačnějších malířů 15. věku a za jednoho z nejlepších církevních umělců vůbec. Snad i proto je patronem křesťanských umělců. Ve věku 20 let vstoupil Jan do dominikánského konventu ve Fiesole, kde tvořil svá díla. Zpracovával výlučně náboženská témata. Nejvýznačnější díla je možno spatřit v dómu sv. Marka ve Florencii - přes 40 fresek zde zdobí klášterní cely, kapitulní síň a křížovou chodbu; Galeria del3/4 Academia se chlubí dalším překrásným cyklem, a tak není divu, že mu říkali též "beato Angelico". Další jeho překrásné obrazy zdobí kapli Mikuláše I. ve Vatikánu. Fra Angelico zemřel v roce 1455 a je pochován v Římě v kostele S. Maria sopra Minerva. Slavný mnich byl blahořečen 3. října roku 1982 Janem Pavlem II.

Římany byla dnes připomínána bohyně Tacita. Byla to tzv. "mlčenlivá bohyně". Ne že by nemluvila, byla to přece žena: uměla ale spoutat nepřátelská slova a zlé jazyky. Tak hleďme, ať nemá dnes mnoho práce.

V keltském kalendáři stromů dnes začíná měsíc jasanu Nion.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze