Vzpomínáček - 7. srpna - Bronislav Poloczek a Bruce Dickinson

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 7. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Alžbeta Bátoriová, Luděk Marold, rozpuštěn spolek Slovanská lípa, Mata Hari, Oldřich Nový, Alexander Alexandrovič Blok, Jiří Malásek, Konstantin Sergejevič Stanislavskij, Bronislav Poloczek, Rabíndranáth Thákur, bitva o Guadalcanal, operace Suvorov, první programovatelný počítací stroj Harvard Mark I, proces s národohospodářskými pracovníky, Mojmír Maděrič, Oliver Hardy, Bruce Dickinson, David Duchovny, German Stěpanovič Titov strávil v kosmu více než den, 7. srpen 1968 a 1969, sonda Viking 2, začala nejničivější povodeň v novodobých českých dějinách..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1560 - Narodila se Alžbeta Bátoriová (Báthory Erzsébet), uherská hraběnka přezdívaná Čachtická paní - nejznámější masová vražedkyně v uherských dějinách († 21. srpna 1614)

1865 – Narodil se Luděk Marold, český malíř a ilustrátor († 1. prosince 1898)

1869 – Rozpuštěn spolek Slovanská lípa, proti členům výboru v čele s K. Sladkovským zahájeno trestní vyšetřování.

1876 – Narodila se Mata Hari, vlastním jménem Margaretha Geertruida Zell, nizozemská orientální tanečnice a špionka za 1. světové války († 15. října 1917)

1899 – Narodil se Oldřich Nový, český filmový a divadelní herec, režisér, skladatel, dramaturg a zpěvák († 15. března 1983)

1921 – Zemřel Alexander Alexandrovič Blok, ruský básník a dramatik (* 28. listopadu 1880)

1927 – Narodil se Jiří Malásek, český klavírista, hudební skladatel, dramaturg a aranžér († 26. září 1983)

1938 – Zemřel Konstantin Sergejevič Stanislavskij, ruský herec, podnikatel, divadelní režisér, teoretik a pedagog, spoluzakladatel MCHATu (* 17. ledna 1863)

1939 – Narodil se Bronislav Poloczek, český herec polské národnosti

Bronislav Poloczek se narodil v obci Horní Suchá na Karvinsku v roce 1939. Již od roku 1956 byl členem polského souboru Těšínského divadla v Českém Těšíně.

Svoji první filmovou roli si odbyl v romantickém filmu VALČÍK PRO MILION z roku 1960. Studium herectví na brněnské JAMU úspěšně dokončil o rok později. V divadle začínal nejdříve jako technický pracovník a od roku 1961 byl krátce v angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišťi, kde ztvárnil mj. roli Vilíka ve hře Měsíc nad řekou.

Od roku 1963 působil tři roky v Krajském divadle v Mladé Boleslavi např. ve hře titulní Loupežník, Reaumur (Gorila ex machina) ale v roce 1966 odchází do angažmá v pardubickém Východočeském divadle.

V roce 1975 se stává členem Naivního divadla v Liberci pozdějšího Studia Ypsilon v Praze, zde si zahrál mj. ve hrách Třináct vůní, Mamzelle Nitouche nebo ve hře o Jaroslavu Haškovi Voni jsou hodnej chlapec, kde ztvárnil postavu Jaroslava Haška. Ve filmu se po několika menších rolích začíná pravidelně objevovat od konce 70. let. Zpočátku se objevuje v krimi filmech, v roli strážmistra Kuncíře si zahrál ve filmu SMRT NA ČERNO (1976), roli Zahna ve filmu SÁZKA NA TŘINÁCTKU (1977) nebo Ivo Richtera v další krimi filmu PAST NA KACHNU (1978). V roce 1979 ztvárnil role ve filmech HON NA KOČKU a v komedii PANELSTORY ANEB JAK SE RODÍ SÍDLIŠTĚ od režisérky Věry Chytilové a v roce 1980 za tyto dva filmy dostává na soutěži II. Čs. filmové Veselohry v Novém Městě nad Metují ceny MěNV za herecký výkon.

V 80. letech ztvárnil mnoho filmových, televizních i seriálových rolí ale žádná z nich nebyla hlavní a většinou se jednalo o vedlejší role ať už výpravčího, hajného, lékaře či řezníka, tajemníka nebo náčelníka VB. Nejznámější role ztvárnil převážně v komediích ale i v dramatech např. POZOR VIZITA (1980), KALAMITA (1980), VÍTR V KAPSE (1982), RUMBURAK (1984), JÁ NEJSEM JÁ (1985) či COPAK JE TO ZA VOJÁKA (1987). Objevil se v seriálech jako LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR režiséra Václava Vorlíčka nebo CHLAPCI A CHLAPI od televizního režiséra Evžena Sokolovského.

V roce 1988 opouští studio Y a stává se členem činohry Národního divadla, kde působí dodnes. Ztvárnil či ztvárňuje zde role ve hrách jako David a Goliáš od Václava Štecha, Pygmalion, ve hře Cyrano z Bergeracu od Edmonda Rostanda, Král Jindřich IV., Paličova dcera, Ženitba, Rok na vsi od bratří Mrštíků, v Jiráskově Lucerně nebo postavu Kašpara Šmejkala ve hře NAŠI FURIANTI od Ladislava Stroupežnického. Společně s Emilií Vašáryovou si zahrál v televizní inscenaci rakouského dramatika Petera Turriniho s názvem JOSEF A MARIE (2007).

V roce 1992 si zahrál ve filmu ČERNÍ BARONI podle románu Miloslava Švandrlíka roli kapitána Ořecha. O čtyři roky později je obsazen do role Pešáka v seriálu ŽIVOT NA ZÁMKU. Ve stejném roce přichází nabídka z TV Nova do připravovaného seriálu HOSPODA. Bronislav zde zahrál jednu ze svých nejznámějších seriálových rolí a to sice postavu štamgasty Tomáše Babuly. Ve filmu Filipa Renče REBELOVÉ (2001) ztvárnil postavu majora. V roce 2006 se nějakou dobu objevoval v “nekonečném“ seriálu ULICE jako manžel Jaroslavy Obermaierové.

V roce 2006 se mu ale zhoršil zdravotní stav, především ho trápily nohy a chůze mu dělala velké problémy, ale o rok později se jeho zdraví zlepšilo, několikrát si vyzkoušel tříminutový pobyt v mrazící komoře při teplotě – 120 stupňů Celsia v rehabilitačním centru v Čeladné a v nejbližší době ho budeme moci vidět v poetickém filmu MÁJ podle básní Karla Hynka Máchy. Bronislav Poloczek má jednoho syna Bronislava, jeho žena ale zemřela již před několika lety.

1941 – Zemřel Rabíndranáth Thákur, filozof a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 6. května 1861)

1942 – Americké síly se vylodily na Guadalcanalu na Šalomounových ostrovech a obsadily letiště, které tu pracně vybudovali Japonci. Začíná bitva o Guadalcanal.

1943 – Rudá armáda zahájila útok na Smolensk – Operace Suvorov

1944 – Firma IBM vyrobila první programovatelný počítací stroj nazývaný Automatic Sequence Controlled Calculator (ASCC známý jako Harvard Mark I).

1954 – Byl zahájen proces s národohospodářskými pracovníky (J. Goldmann, F. J. Kolár, J. Jičínský a další); všichni obvinění byli odsouzeni k vysokým trestům vězení. Kromě toho se konalo v roce 1954 několik procesů s jednotlivci (například s J. Pavlem, J. Smrkovským a E. Outratou).

1955 – Narodil se Mojmír Maděrič, český herec

1957 – Zemřel Oliver Hardy, americký herec (* 18. ledna 1892)

1958 – Narodil se Bruce Dickinson, anglický zpěvák (Iron Maiden)

Paul Bruce Dickinson (* 7. srpna 1958, Worksop, Nottinghamshire, Anglie) je zpěvák heavymetalové kapely Iron Maiden.

Do roku 1980 působil v kapele Samson, ale v roce 1981 se připojil k Iron Maiden. Jeho první nahrávka s Iron Maiden byla na albu The Number of the Beast z roku 1982. V roce 1993 kapelu opustil a věnoval se vlastní tvorbě, ale roku 1999 se vrátil zpět ke kapele, kde působí dodnes.

Své první sólové album Tattooed Millionare natočil Bruce Dickinson v roce 1990 ještě když působil ve skupině Iron Maiden.

Na albu také hrál kytarista Janick Gers, který později hrál v Iron Maiden. Další album vyšlo v roce 1994 a obsahovalo hit Tears of the Dragon.

Album Skunkworks z roku 1996, které produkoval Jack Endin, nebylo přijato fanoušky s úspěchem. V roce 1997 se Bruce vrátil k heavy metalu albem Accident of Birth a zahájil tak spolupráci s kytaristou Royem Z a Adrianem Smithem, který stejně jako Bruce působil v kapele Iron Maiden. O rok později vyšlo další úspěšné album The Chemical Wedding, k němuž bylo v roce 1999 vydáno živé album Scream for Me Brazil.

Po nahrání dvou alb se skupinou Iron Maiden Bruce nahrál své další sólové album Tyranny of Souls, které vyšlo v květnu 2005, na kterém se však už nepodílel kytarista Adrian Smith. Bruce Dickinson také pracuje jako pilot Boeingu 757, napsal dva romány a také reprezentoval Anglii v šermu. Moderuje hudební pořad Bruce Dickinson Friday Rock Show na rozhlasové stanici BBC 6 Music

1960 – Narodil se David Duchovny, americký herec

1961 – Sovětský kosmonaut German Stěpanovič Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.

1968 – na schůzi sekretariátu ÚV KSČ bly projednány přípravy mimořádného XIV. sjezdu KSČ, dále rehabilitace Josefa Grohmana, který byl odvolán v roce 1952 z funkce předsedy Mezinárodního svazu studentstva – 9. 7. byl zvolen za předsedu nově ustavené čs. – britské společnosti v Praze.

Bylo také rozhodnuto vrátit členství v KSČ 16 bývalým členům a byl projednán návrh směrnic k zaznamenávání dřívějšího členství v sociálně demokratické straně do členských legitimací KSČ.

J. Kádár referuje na stranickém zasedání o jednáních v Čierné nad Tisou a Bratislavě, hodnotí je jako obrat, po němž se v činnosti bratrských stran dostávají do popředí politické prostředky.

Moskevský rozhlas popřel zprávy, že sovětskému vedení bylo předání varování USA, aby „neposílalo do Československa vojenské jednotky“, protože „USA by byly pro tlakem veřejnosti nuceny odsunout projekt bilaterálních odzbrojovacích jednání“. Dále moskevský rozhlas zdůraznil, že žádný americký činitel, včetně amerického velvyslance Bohlena v SSSR, nevyslovil takovou hrozbu.

V anglických a francouzských diplomatických kruzích kolovala nepotvrzená zpráva, že Ch. de Gaulle varoval sovětského velvyslance ve Francii před vojenským zásahem vůči ČSSR.

Redaktoři armádního tisku zaslali A. Dubčekovi dopis, v němž ho žádají, aby jim sdělil, za jakých okolností byl odvolán ze stranické funkce V. Prchlík.

Koordinační výbor tvůrčích svazů hodnotil dosavadní vývoj jako politickou realitu, dávající dostatečný prostor k rozvíjení polednového demokratizačního procesu.

Na Fond republiky až dosud darovali čs. občané více než 32 miliónů korun a na Zlatý poklad 4,428 kg zlata.

1969 – Na společném zasedání předsednictev odborových rad bylo přijato prohlášení k aktivní podpoře KSČ při konsolidaci poměrů v zemi.

Na návrh ministra vnitra byl jmenován pplk. Josef Ripl do komise pro koordinaci a usměrňování boje s antikomunistickou ideologií a propagandou ÚV KSČ.

Rudé právo otisklo prohlášení skupiny novinářů z redakcí Svět socialismu, Čtení a Co vás zajímá, kteří vyjádřili nesouhlas s dopisem městského výboru SČN v Praze. Prohlášení podepsali M. Balašová, D. Bambasová, K. Bárta, M. Berdychová, B. Janíček, J. Kliment, J. Klimentová, J. Macháček, M. Neuwirthová, I. Šedivý, L. Toman, V. Smolíková, J. Valenta.

Po celé zemi se šířily letáky, které varovaly před násilnými akcemi u příležitosti výročí 21. srpna a možnými následnými represemi. Zároveň v masovém měřítku byl na mnoha místech rozmnožován a šířen leták, který se obracel na všechny spoluobčany mj. slovy: „Dějiny světa již bezpečně mnohokrát prokázaly, že zrada na národech je jako bumerang. Jsme si jisti, že není daleka doba, kdy zrádci v čele Husákem, se dočkají zasloužené odplaty, a to i od těch, kterým nyní slouží. Do té doby nesmíme však zůstat nečinní, nesmíme ztrácet naději. Musíme celému světu dokázat, tak jako jsme to dokázali v oněch srpnových dnech 1968, že nás žádná perzekuce ani násilí nezlomí. V den smutného výročí okupace musíme světu znovu připomenout hanebný čin, který na nás spáchal Sovětský svaz. Není v naší moci se bránit se zbraní v ruce. Braňme se proto bezmezným pohrdáním moskevských mocipánů a Husákových přisluhovačů. Nejsme pro vyhlášení generálních stávek. Zrádcovská klika by toho využila k dalším zákrokům a omezení naší svobody.“ Leták potom doporučil občanům 1. aby v den výročí okupace 21. srpna nepoužívali městskou hromadnou dopravu, 2. nenakupovali v obchodech, 3. nenavštěvovali kulturní akce a podniky, 4. nekupovali noviny a žádný tisk, 5. nevstupovali do restaurací a kaváren, 6. aby vyzdobili hroby a místa všech obětí potupné okupace, 7. ozdobili pomníky všech slavných postav našich dějin, 8. přerušili ve 12 hodin na pět minut práci k uctění obětí okupace a nového teroru, 9. aby rovněž řidiči automobilů zastavili na pět minut provoz a rozžali světla, 10. aby občané vyzvali k podobným akcím veřejné instituce nejen v republice, ale i po celém světě a zároveň k vyhlášení 21. srpna jako Den hanby a zrady. V jiných letácích byl uváděn pokyn nosit viditelně černou stužku.

1976 – Sonda Viking 2 vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu.

2002 – Déšť rozvodnil hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouštěli naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začaly přetékat rybníky. Začala tak nejničivější povodeň v novodobých českých dějinách.

Svátky:

Svátek mají Lada, Kajetán a Sixtus (II.).

V občanském kalendáři má dnes svátek Lada. Toto ladné jméno je novodobého původu. Základem smyslu slova je lad a pořádek, jak ostatně znění jména napovídá. Ovšem věc má háček v tom, že jsou možná i vysvětlení jiná. Předně existuje staročeské slovo lada, což znamená "dívka", "panna". Srbochorvatština zná stejné slovo jako výraz pro manželku, přičemž lado znamená pro změnu manžela. Půjdeme-li ovšem ještě dále, zjistíme, že u různých prastarých národů znamenalo slovo lada "paní, žena" (likyjština, chaldejština aj.). Mohlo by nás to až zmást a vést k domněnce, že i anglická lady má stejný původ. Ve skutečnosti má toto označení pro dámu velkého světa zcela jiný, až neskutečný základ. Původ tohoto slova musíme totiž hledat ve spojení hlaef-dige, což lze doslova přeložit jako "chléb hnětoucí" a říkalo se tak hospodyním. Málokterá lady to však dneska ví a možná o takové poznání ani nestojí.

V církevním kalendáři dnes slaví svůj svátek Kajetán a Sixtus. Jméno Kajetán je vlastně označením pro člověka, který pocházel z Gaeta, což byl přístav u Tyrhénského moře (odtud italská forma Gaetano). Patronem tohoto jména je Kajetán z Tiene. Narodil se roku 1480 v Tiene u Vicenzy (Itálie) v rodině pána okolního kraje. Díky svému talentu dosáhl vynikajícího vzdělání a působil v církevním úřadě v samotném Římě. Avšak teprve ve 36 letech se nechal vysvětit na kněze. Věnoval se především charitativní práci, ale brzy si uvědomil, že církevní organizace ani život v ní nejsou bez problémů. Patřil k prominentním katolickým reformátorům a založil kongregaci řeholních kleriků, kteří se stali vedle jezuitů hlavní silou církevní reformy v Itálii. Posledních pět let svého života pobýval Kajetán v Neapoli, kde v míru a pokoji dne 7. srpna 1547 zemřel. Papež Klement X. jej svatořečil v roce 1671.

Dalším světcem v církevním kalendáři je Sixtus. Toto staré latinské jméno znamená šestý, neboť římští synkové někdy dostávali jména podle pořadí svého narození. A tak zde byl Primus, Tercius nebo osmý Oktavius.

Dnešní Sixtus byl v pořadí druhým, ale ne narozením. Toto pořadové číslo znamenalo, že je druhým papežem tohoto jména. Narodil se někdy ve 2. a 3. století a víme o něm, že byl zatčen brzy po svém zvolení. Přišli si pro něho vojáci císaře Valeriana v době bohoslužby a ještě téhož dne jej kat popravil. Stalo se tak 6. srpna roku 258. Spolu s ním bylo zavražděno ještě několik jeho druhů. Sixtovy ostatky byly přeneseny v 6. století do římského kostela, jenž byl po mučedníkovi pojmenován.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje