Vzpomínáček - 5. května - Karl Marx, Marek Vašut a Josef Bek

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 5. května. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Jednota proti Václavu IV., povstání řemeslníků v Budyšíně, Leopold I., první žena získala patent, Karl Marx, Napoleon Bonaparte, Henryk Sienkiewicz, Eduard Vojan, první vlaková loupež v USA, ruské komunistické noviny Pravda, Mahátma Gándhí propuštěn z vězení, pražské povstání, Emanuel Moravec, akce DI - Důvěrné Izrael, Gustáv Husák a Ladislav Novomeský odvoláni, Marek Vašut, 5. květen 1968 a 1969, Apple II, Wolfenstein 3D, Josef Bek..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1394 – Moravský markrabě Jošt uzavřel v Praze s příslušníky vysoké české šlechty jednotu proti Václavu IV. (zazlívali mu jeho nerozhodnost a úzké spojení s nižší šlechtou). Šlechtickou opozici představovala jihočeská panská skupina (v čele s Rožmberky) a opozice v severních Čechách (Jindřich Berka z Hohenštejna, Ota z Bergova).

1405 – Ozbrojené povstání řemeslníků v Budyšíně; obsadili radnici a drželi město. Byla zvolena nová městská rada. Vzpouru potlačil král Václav IV., odsoudil k smrti všechny členy rady a řadu měšťanů. Obnovil patricijskou městskou radu, zrušil práva cechů, která jim udělil roku 1391.

1705 – Zemřel císař Leopold I., jehož téměř půlstoletí trvající vláda byla z velké části vyplněna válkami s Turky, uherskými povstalci a i Francií (o tzv. dědictví španělské); do historie se zapsal jako nerozhodný a kolísavý, ale střízlivý a pracovitý, zbožný a prostý mocnář. Vládu po něm nastoupil jeho nejstarší syn Josef I. [1705-1711], reformně smýšlející. Ihned po nástupu na trůn ustanovil komisi pro revizi Obnoveného zřízení zemského, omezil moc jezuitů na svém dvoře, začal provádět reformu státní správy (snížil počet úředníků i členů tajné rady - místo 150 jich měla jen 33). Zřídil reformní týmy, které se zabývaly úpravami ústavy, daňového systému, soudnictví a hospodářským zákoníkem (merkantilistické zásahy).

1809 – Mary Kies se stala první ženou, která získala patent, a to na techniku tkaní slámy s hedvábím a vláknem.

1818 – Narodil se Karl Marx, politický filozof židovského původu († 14. března 1883)

Německý filozof, politický ekonom, sociální vědec, * 5. 5. 1818 Trevír, † 14. 3. 1883 Londýn.

Syn židovského advokáta; 1835–41 studium práv, filozofie a historie v Bonnu a Berlíně, zde kontakty s mladohegelovci (Hegel).

V letech 1842 až 43 šéfredaktorem nově založeného liberálního Rheinische Zeitung a první kontakt s A. Rugem, L. A. Feuerbachem a M. Hessem.

1843 až 45 žil v Paříži, zde s Rugem vydával Deutsch-französische Jahrbücher (Něm.-fr. ročenky).

Kontakty s H. Heinem a francouzskými socialisty, především s P.J. Proudhonem, počátek přátelství a úzké spolupráce s B. Engelsem.

Studium socialismu a odvrat od německé idealistické filozofie: Svatá rodina (Die heilige Familie, 1845, společně s Engelsem, česky 1951); Německá ideologie (Die deutsche Ideologie, 1845–46, společně s Engelsem, česky 1952).

Na zásah pruské vlády byl Marx roku 1845 vypovězen, odešel do Bruselu. Zde zakládá dělnické spolky a píše první sociologicko-ekonomické teorie na téma práce a nadhodnota. Kriticky se vyrovnává s utopickým socialismem: Bída filosofie (La misere de la philosophie, 1847, česky 1948, 1979). Spolu s Engelsem píše Komunistický manifest (Der kommunistische Manifest, 1848, česky 1918, 1962, 1988) obsahující radikální kritiku kapitalistické společnosti a zároveň politické výzvy proletariátu. V roce 1848 byl Marx vypovězen z Bruselu, odešel zpět do Kolína n. R. a založil Neue Rheinische Zeitung, noviny, které byly opět zakázány. Po vykázání z Pruska (1849) žil Marx znovu v Paříži a posléze v Londýně.

Marx ve své společenské teorii obhajoval nutnost proletářské revoluce k tomu, aby se uskutečnila humánní společnost. Věnoval se hlavně sociologické interpretaci dějin a zkoumal ekonomické zákonitosti dějinného vývoje: Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta (Der achtzehnte Brumaire des Louis Bonaparte, 1852, česky 1946, 1978); Ke kritice politické ekonomie (Zur Kritik der polit. Oekonomie, 1859, česky 1953). Jeho a Engelsovy práce patří k nejčastěji vydaným na světě.

Hlavní dílo Kapitál I–III (Das Kapital, 1. sv. 1867, 2. a 3. sv. – nedokončený – vydaný Engelsem 1885 a 1894, česky 1953 až 56, 1978-80, 1986–89); spolupráce s New York Tribune, politické komentáře a polemiky; 1864 byla za jeho spoluúčasti založena I. internacionála.

Marxův dialektický a historický materialismus byl zdrojem mnoha impulsů pro filozofické myšlení 19. i 20. století. V roce 1999 byl Karel Marx v anketě britské BBC vyhlášen největším myslitelem druhého tisíciletí.

1821 – Zemřel Napoleon Bonaparte, francouzský císař v letech 1799–1815 (* 15. srpna 1769)

1846 – Narodil se Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 († 15. listopadu 1916)

1853 – Narodil se Eduard Vojan, český herec († 31. května 1920)

1865 – Byla spáchána první vlaková loupež v USA.

1912 – Poprvé vyšly ruské komunistické noviny Pravda.

1944 – Mahátma Gándhí byl propuštěn z vězení.

1945 – Těžiště povstání se přesunulo do Prahy; ozbrojené boje začaly zápasem o rozhlas. Česká národní rada vydala dopoledne provolání o převzetí vládní a výkonné moci v českých zemích (přípravou převratu se zabývala již 3. května). V noci na 6. května vyrostlo v ulicích na 1600 barikád.

Povstání se rozhořelo i na Českomoravské vysočině a na Podbrdsku.

Nacisté vypálili obec Javoříčko na rozhraní Litovelska a Konicka; postříleli 38 mužů.

Zemřel Emanuel Moravec, český důstojník a politik, představitel kolaborace s nacisty (* 17. dubna 1893)

1948 – Mezi zástupci sionistického hnutí a československou vládou byla uzavřena tajná dohoda o provedení výcviku izraelských leteckých specialistů na území ČSR (tzv. akce DI - Důvěrné Izrael). Kurzy probíhaly od léta do podzimu 1948 na několika československých letištích (mj. v Olomouci, Českých Budějovicích, Prostějově, Žatci) a bylo vycvičeno na 200 pilotů, mechaniků a parašutistů.

1950 – V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství).

1960 – Narodil se Marek Vašut, český herec

Marek Vašut je synem tanečního teoretika a baletky Národního divadla. Vystudoval pražskou DAMU (1983), působil ve Státním divadle v Brně (1983 – 1984) a pražském Národním divadle (1985 – 1990, 1992). Marek Vašut se na filmovém plátně objevoval už od dětských let, průlomovou rolí jeho kariéry se ovšem stal až boxer Vilda Jakub, hlavní postava filmu Pěsti ve tmě. Z jeho dalších výrazných rolí bych zmínil alespoň mladého konstruktéra Pavla Jaroše (Hauři), zkorumpovaného policistu Bílka (Divoká svině).

V polovině 90. let patřil Marek Vašut k nejpopulárnějším českým filmovým hercům, o čemž svědčí opakovaná vítězství v anketě Mr. Film časopisu Kinorevue. V současnosti patří k vyhledávaným představitelům epizodních rolí zahraničních produkcí, které u nás filmují. Zahrál si tak mj. po boku Anthonyho Hopkinse ve filmu Česká spojka nebo v akčním filmu Mission: Impossible.

Z jeho bohaté televizní filmografie bych vybral alespoň titulní roli v divácky úspěšném seriálu Detektiv Martin Tomsa (1994 – 1997) a titulní roli v televizním dramatu Milenec lady Chatterleyové (1998), za kterou získal výroční cenu Filmového a televizního svazu (FITES). V roce 2005 si zahrál v komedii Román pro ženy (r: Filip Renč).

1968 – Sekretariát ÚRO požádal vládu o navrácení tiskárenských závodů, aby mohly být zabezpečeny tiskové a vydavatelské potřeby odborového hnutí.

V Praze jednali bývalí funkcionáři Sokola o obnově své organizace. – Brněnský časopis Host do domu přináší diskusi o roce 1945 – (osvobození, odsun Němců, vize budoucnosti).

Deník Práce uveřejňuje článek filozofa Lubomíra Sochora „Marx a současnost“.

Rudé právo přineslo tři diskusní příspěvky na téma „Marx a komunistická strana“.

1969 – Nově jmenovaný náčelník hlavní správy StB Václav Šoral přednesl v branně bezpečnostním výboru Národního shromáždění zprávu o situaci ve Státní bezpečnosti, v níž byly odsouzeny všechny projevy nesouhlasu s okupací a současně bude prošetřena činnost některých funkcionářů StB z doby intervence.

V Plzni, Chebu a Klatovech se za velké účasti občanů konaly manifestace na počest výročí osvobození těchto měst americkou armádou v květnu 1945.

1977 – Na pulty obchodů se dostal první sériově vyráběný počítač (Apple II).

1992 – Byla vydána počítačová hra Wolfenstein 3D, první střílečka z pohledu první osoby.

1995 – Zemřel Josef Bek, český herec a zpěvák (* 21. prosince 1918)

Josef se narodil 21.prosince 1918 v Hradci Králové manželům Bekovým jako jejich třetí dítě.

Měl dvě starší sestry, Marii Magdalenu a Růženku.

Protože se narodil o dva měsíce dříve než se čekalo, byl nedonošený, venku zima, inkubátory tehdy ještě nebyly, takže rodiče "dopékali" Pepíčka v troubě.

Jeho otec pocházel z bohaté velkostatkářské rodiny, ale protože se zamiloval do chudé kuchařky Kateřiny a odmítal se jí vzdát, byl vyděděn.

Po zbytek života pak pracoval jako dělník u dráhy.

Malý Josef byl veden přísně, ale talent projevoval už od malička. Od devíti let recitoval, v roce 1928 si zahrál dětskou roli v němém filmu Jménem Jeho Veličenstva, ochotničil a už za studii na královehradecké obchodní akademii mu bylo nabídnuto angažmá operetního tenora ve Východoslovenském divadle v Košicích. Rodiče ho však nepustili, údajně proto, že herečky by jej mohly zkazit a tak musel zůstat doma. Místo na prkna, která znamenají svět tak nastoupil do místní spořitelny, kde pracoval pět let.

V roce 1942 měl být "nasazen do rajchu" a jediná možnost, jak se tomu vyhnout byla, že se stane profesionálním hercem, protože ti byli od nasazení uvolněni. V Olomouckém divadle, kam ho okamžitě angažoval ředitel Karel Nedbal, strávil dvanáct let. Tady také poznal tanečnici Evu, s níž se roku 1947 oženil. Tolerantnější ženu by těžko hledal, ale jinak jim osud nepřál - tři těhotenství skončila špatně. Roku 1954 nastoupil do Městských divadel pražských, kde zůstal až do svého důchodu.

Jeho neslavnější éra byla v 50. a 60. letech, kdy točil jeden film za druhým a v mnohých měl hlavní role. Žánrově byly velmi různorodé, ať už se jednalo o dobové politické agitky, např. Anna proletářka (1952), Rudá záře nad Kladnem (1955), Občan Brych (1958), dramata jako Synové hor (1956), komedie z nichž připomeňme třeba Hudbu z Marsu (1955), Florenc 13.30 (1957) či Bílou paní (1965) a zapomenout nemůžeme ani na pohádky, z nichž tou nejslavnější zřejmě jsou Hrátky s čertem (1956), kde si zahrál vysloužilého válečného veterána Martina Kabáta.

Ve dvojici s Karlem Högerem se coby kriminalista Líbal představil také v detektivní trilogii 105% alibi (1959), Kde alibi nestačí (1960) a Alibi na vodě (1965). Často také vystupoval jako zpěvák v estrádních pořadech a intenzivně pracoval i v rozhlase. Mimochodem, jako "vycpávka" silvestrovského pořadu v roce 1958 vznikla první televizní písnička „Dáme si do bytu...“, jež je považována za předchůdce dnešních klipů, kterou Josef Bek nazpíval s Irenou Kačírkovou. Nechyběl ani v řadě populárních televizních seriálů – Klapzubova jedenáctka (1967), Hříšní lidé města pražského (1968), Pan Tau (1969), 30 případů majora Zemana (1974), Chalupáři (1975), Nemocnice na kraji města (1977), ale zahrál si i v těch méně zdařilých jako byla Inženýrská odysea (1979) nebo Okres na severu (1981). I ta úplně poslední role byla seriálová - jeden z důchodců v Pomalých šípech (1993).

Za svůj život natočil přibližně sedmdesát filmů, objevil se ve více jak dvou stovkách televizních pořadů, hrál v desítkách divadelních her, užíval si života, bavil. Nebylo divu, že před Vánoci roku 1993 zkolaboval z přepracování přímo na jevišti.

Krátce nato sepsal ve spolupráci s Petrem Hořcem svou životopisnou knihu Každý den radost. O necelé dva roky později, 5.května 1995 zemřel v Praze ve věku 76 let.

Svátky:

Svátek mají Klaudie a Gothard.

V občanském kalendáři má dnes svátek Klaudie. Základem je latinské slovo claudus, jež znamenalo "kulhavý".

Na jednoho nositele tohoto jména platí vysvětlení zcela přesně: jeho mužskou podobu totiž nosil císař Claudius, který vládl v letech 41-54 římskému impériu, a ten skutečně kulhal. Byl zvláštním císařem. Panoval s rozvahou a bez zbytečných ukrutností, to skutečně nebývalo v Římě zvykem. Byl spíše spisovatelem a historikem než vladařem.

Žen se jménem Klaudie nebo také Claudie je na světě bezpočet. Snad nejznámější z nich je nádherná žena jménem Claudia Cardinalová. Slavná italská herečka se proslavila především ve filmech Statek, Rocco a jeho bratři, Krásný Antonio, Stárnutí, Gepard, Kůže a v mnoha dalších rolích.

V církevním kalendáři slaví dnes svátek Gothard (Godehard). Toto staroněmecké jméno je složeno ze slov Gott ("Bůh") a hart, což znamená "tvrdý" nebo "silný". Proto se toto jméno překládá jako "v Bohu silný".

Dnešní oslavenec Gothard z Hildesheimu se narodil roku 960 v Reichersdorfu (Bavorsko) v rodině chudého rolníka. Mniši z nedalekého kláštera si brzy povšimli bystrého hocha a poskytli mu veškeré vzdělání. Ve třiceti letech složil Gothard řádové sliby a stal se z něho benediktinský řeholník. Během několika málo let se stal převorem a brzy nato i opatem. Pod jeho rukou klášter vzkvétal, a tak není divu, že roku 1022 byl na přání samotného císaře Jindřicha II. vysvěcen na hildesheimského biskupa. V následujících letech vzniklo v jeho diecézi kolem 30 nových klášterů a vyrostly nové školy. Biskup byl všeobecně velmi oblíben, a tak když 5. května roku 1038 zemřel, oplakávali jej všichni bez rozdílu. Byl pohřben v hildesheimském dómu, papež Inocenc jej svatořečil již v roce 1131. Gothard se stal prvním světcem z Bavorska, který byl kanonizován. Od té doby je patronem zedníků a modlí se k němu všichni, kdo mají dnu a revmatismus. I u nás máme na Gotharda svoji památku - má kostel v Praze-Bubenči, kde je vyobrazen na oltáři. Toto barokní dílo namalovala malířka Barbora Kraftová a jedná se o její jediné dílo u nás.

Dnešní den patří mezi významné dny naší republiky. V roce 1945 vypuklo v Praze ozbrojené povstání českého lidu proti německým okupantům. Bylo bezprostřední reakcí na zhroucení Německa, rozpad okupačního aparátu a rychlý postup spojeneckých vojsk. Vypuklo již 1. května místními vzpourami (Přerov, Nymburk) a vyvrcholilo ve dnech 5. až 9. května 1945 v Praze.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje