Pochod jsme plánovali nejméně měsíc dopředu ale do poslední chvíle jsme si nebyli jisti, jestli plán uskutečníme nebo ne. V pátek jsme s hrůzou sledovali předpověď počasí a domluvili se, že konečné rozhodnutí padne ráno v den startu. V sobotu sice mrholilo ale na průtrže mračen to nevypadalo. Takže rozhodnuto, jdeme do toho. Dohodli jsme se na srazu u stanice metra Háje, kde jsem se ujal funkce navigátora, Bludička pilotovala a Boobák se prostě vezl. Do Mokropes jsme dorazili bez zbytečného bloudění, zaparkovali a vydali se do nádražní čekárny, kde byla registrace a start pochodu.
Takže vyrážíme, prošli jsme podchodem pod tratí a vyrazili ulicemi Mokropes se suchým psem do kopce směrem k lesům. Chvíli jsme šlapali po panelové cestě až jsme narazili na šipku mířící do lesa. Zatím žádné kufrování. Šli jsme po rovince lesem, pak prudký sešup, přešli jsme potůček a zase do kopce. Boobák vždy běžel tak sto metrů dopředu a pak se vracel, nebyly na něm vidět známky únavy. Všude po cestě jsme se setkávali s velikými šachovými figurkami.
Došli jsme do hospody ve Vonoklasech, kde byla první kontrola. Dali jsme si výbornou gulášovku a šli dál. Za hospodou jsme nepatrně bloudili ale došli jsme podle itineráře na křižovatku v Karlíku a pokračovali ke zvlášním sochám.
Kolem soch jsme došli do Dobřichovic, přes náměstí až k zámku, kde byla druhá kontrola. Posilnili jsme se horkým čajem a vyrazili dál. Tady už Boobák začal jít běžnou trasu. Podél Berounky jsme po cyklostezce šli přes Lety až k mostu v Řevnicích který jsme přešli a po druhé straně řeky pokračovali opět k mostu v Dobřichovicích.
Přešli jsme lávku, opustili Dobřichovice a táhli dál kolem vody, kolem „Údolí staré řeky” až do restaurace U Králů v Mokropsech, kde byl cíl. Tady už Boobák vypadal poněkud znaveně, kdo by se divil, dvoukilový psík po osmnácti kilometrech. A on ušel mnohem víc – smekám. Pochod byl skvělý a určitě si to zopakujeme. Příště nás půjde víc a budeme vybaveni šálami Debry.