Ztracený chlap

[Villonská balada]

Fláma a lump - od rána do noci,
ten chlap, který má divný móresy.
Jsem bezbranný, není mi pomoci,
tak hledám tu zbytky své noblesy.
Má loď se tříští o tvé útesy,
vždyť to je asi úděl člověka
Teď chyť příležitost za pačesy.
Láska když přijde, nikdy nečeká!

Ty jediná mi můžeš pomoci,
jeden druhému darem dáme si.
Máš mě v rukou svých, vážně jsme cvoci.
V náruči tvé kašlu na depresi.
Ztratil jsem duši svou? Teď se děsím.
Děsím snad ne, trochu mě to leká.
Vzdávám se tobě a tvým represím.
Láska když přijde, nikdy nečeká!

Jsme zpitomělí - zblblí – divocí,
tiskneme asi správné klávesy.
Právě týden před velikonoci
šílenství přemohlo nás jakési.
Erupce, výbuchy a otřesy,
padá to na mě dnes jako deka.
I když probouzíme divé běsy,
láska když přijde, nikdy nečeká!

Jsme vše otrokáři i otroci,
vždyť je to vážně pravda odvěká
Nikdo nám nemůže už pomoci,
láska když přijde, nikdy nečeká!