Vlastimil Šantroch

Veršoblázinec

3. 03. 2015 8:33:33
Neskromně předpokládám, že o „Veršotepárně” už jste slyšeli. Na facebooku toto hraní si s rýmy a básnickými formami běží už rok, na blogu iDNES měsíc. Podělím se o „historky z natáčení”.

Veršotepárna vznikla před rokem na facebooku, prostě mi „ruplo v bedně”, navrhl jsem to jako fórek pár přátelům - a ejhle ono se to ujalo. Lidem se to líbilo, získalo si to pár desítek příznivců a začalo to žít vlastním životem. Po loňském časně letním srazu blogerů jsem začal uvažovat o tom, že bych veršotepání narouboval do prostředí blogů iDNES. Vzhledem k mé zaneprázdněnosti a vrozené lenosti z toho nějak sešlo.

Teprve na sklonku podzimu jsem byl kolegyní doslova dokopán tento projekt oživit. Začali jsme na něm pracovat a připravovat ho pro vás.

Možná to tak nevypadá, ale bylo to pár týdnů nápadů, porad i hádání. Dohodli jsme se na termínu spuštění na Hromnice 2015. Ó jak se naše představy a plány lišily od skutečnosi a reálného světa.

První dny jsme se obávali, že nebudeme mít co vydávat v přehledech Vašich básní. Mysleli jsme si, že to bude brnkačka, a že to zvládneme levou zadní. Houby s octem! :-)

Snad půl hodiny po vydání prvního zadání se začaly valit Vaše příspěvky. Záhy jsme poznali, že to je práce pro jednoho člověka na půl úvazku. Ono se to nezdá, přijde od vás báseň, server ji přechroustá, zapíše do databáze... A pak nastupuje práce člověčí - průběžně publikovat Vaše díla na Facebooku, eliminovat spamové roboty, připravovat souhrny pro blog a www stránky...

Když jsem se chtěl v prvních dnech s kolegyní podělit o radost z toho jak Vám to píše a jak to všechno jede na 500% tak jsem ji akorát naštval, což zase naštvalo mě, prostě jak u blbejch na dvorečku. Po pár dnech jsem se stal „zoufalým mužem s širákem na čele”, jak to trefně a vtipně popsal jeden ze soutěžících:

Není radno podceňovat veršotepce...

(Rispet)

Zoufalý muž se širákem v čele,

na stole láhev Chardonnay.

"Běžte už s těmi rispety do pr...!

Bude jich padesát, no to snad né!"

"Vůz, muž, noha, okno, duch - jak naivní jsem já byl.

Tu příští várku slov promyslím líp, jinak by mě ten projekt zahubil."

Zoufalý muž se širákem v čele, na stole láhev Chardonnay.

To Shaana Šantroch veršotepce podcenil, teď je mu ouzko, ne že ne...

Očekávali jsme kolem padesáti básní za měsíc, budeme-li mít štěstí. Kdepak, těch příspěvků bylo celkem 210!!! Byli jsme nuceni trochu korigovat původní plány, zavést uzávěrku ve čtvrtek v 17:00, omezit počet příspěvků od jednoho autora na tři týdně atd. Učili jsme se za pochodu...

Já, starý ješita jsem byl tak pohlcený Veršotepárnou, že jsem ani neměl čas na vlastní blog, a proto se neprobojoval do finále Blogera roku. ;-)

Tak jsem tu káru táhnul tři týdny, nejprve krásně formátované v HTML a CSS, kolegyni jsem se to snažil naučit přičemž jsem akorát dostal „držkovou”, že dělám zbytečně machra. :) Do toho všeho přišla změna redakčního systému blogů a všechna kodérská práce šla do stoupy. (Postupně se snažím starší články opravovat.)

Když už jsem byl opravdu napůl zralý na převoz do Bohnic, dohodli jsme se s kolegyní na službách - tak mi nehráblo a Veršotepárna žije. Takže - dalo by se říci happyend, Vy píšete, my to s vypětím sil stíháme, a karavana jede dál.

Včera začalo nové kolo, básnickou formu rispet vystřídal triolet a podle prvních pár desítek příspěvků rostete.

Máme z Vás radost...

Autor: Vlastimil Šantroch | karma: 11.77 | přečteno: 583 ×
Poslední články autora