Veršotepárna II

Před časem jsem založil facebookovou skupinu Veršotepárna. Jednou za týden hodím do placu pět podstatných jmen náhodně vybraných z různých knih. Úkolem všech básníků, veršotepců a podobné havěti je  napsat báseň libovolného typu nebo formy, která bude alespoň tři slova obsahovat.

Přidali jsme vylepšení, že vyšší úroveň je napsání básně ve formě zadané pro aktuální týden.

Slova pro tento týden byla CESTA SLOVO OTEC STRANA JEHLA a forma RISPET

Posuďte sami jak se nám to povedlo. Napište do komentářů, které dílko se vám nejvíce líbilo a proč. Chcete-li se aktivně připojit, adresa našeho exkluzivního klubu je

https://www.facebook.com/groups/Versoteparna/

Jitka Pegia

Zlý sen

Škobrtám CESTOU necestou
rozhlížím se na všechny STRANY
lodičky na JEHLÁCH klapou tmou
z funícího vraha mám obavy.
Pohladí mne ruka něžná
to mne OTEC budí ze sna.
S úlevou říkám SLOVA:
Tati, já už budu hodná.

Jan Kratochvíl

CESTA SLOVO OTEC STRANA JEHLA

Ušiji ze slov verše horkou jehlou
ač nevím na kterou se dáti stranu
otec se dívá tváří zběhlou
a jistě už má připravenou ostrou a tvrdou "hranu"
(doděláno do rispetu)
Pak syn tu padá na kolena
neb tvrdá ruka připravena
pomoci v ní ale není
otec se v tátu nepromění

Kamil Němec

---

Miluji život a s ním miluji i svět.
Nerozhodí mne politiků zvůle.
Jak radil otec, nevzdávej se hned,
Jsi přece chlap a ten si hlídá "kule".
"Jediná strana" jak jehlou očkovací
cpala mi slova:: "nestuduj, živ se prací"
Životní cesta poté nabrala svůj směr...
Nesnáším faleš, vždycky hraju "fér".

Martin Liebzeit

Rispet

Ku cestám pravým otec můj mě vedl
a akty výchovnými hnal mne po nich vpřed.
Ač tyhle doby čas v minulost spředl,
dnes bolest hlavy, splín a žaludeční vřed
mám. V srdci bodá jak jehla rozvášněná
vzpomínka na ta slova dodnes nevyřčená
o ceně, za níž bývá člověk vychován,
jež měl jsem křičet do všech světa stran.

Kamil Němec

---

Cestička stranou, zahrádky plné květů...
Procházka lehká, vždyť je tak krásně venku.
Sluníčko hřeje, hold vzdávám brzkému již létu.
Pak spatřím souseda, jak venčí svoji fenku.
Nezdraví a jeho slova bodají jak jehla:
"Ty nevíš, jaká událost se včera večer sběhla?
Asi jsi špatně zavřel na svém dvorku kotec
a z tvého psa teď bude našich štěňat otec!"

Jana Ginger Kulhánková

CESTA SLOVO OTEC STRANA JEHLA

Neházej na mě
svoje nesplněný sny
Přestaň mi dávat rady
do života
Měls být můj táta
Po všechny mé dny
Ne otec
Cizí
Jdu si svou cestou
Navzdory
Kázání
Kdes byl
Když jsem tě potřebovala?
Žádná slova útěchy se nekonala
Když životem jsem vrávorala
Nikdy na mé
Jen na své straně sis stál
O svou pověst
Ne o mou ses bál
Jak jehla, nůž, i žiletka
Zněla ta slova
"Poraď si sama."
Já tě chtěla milovat.
Chtěla tvou dcerou být.
Proč musím se ptát
Proc tě nesmím mít?

Petr Staníček

Rispet (otec, slovo, cesta, strana, jehla)

Perlovkou vznáší se, jak pluje na jehlách
A v hlavě slova zní jejího otce:
Dcerunko doba, víš, doba dnes ta je zlá
Beránka pozře vlk, když kráčí krotce
Nemyslí, že sešla se správné cesty
(Po tomhle končíme, ten je dnes šestý
A půlku peněz si uložím stranou…)
Dostanu patnáct set. Tak nashledanou.

Vlastimil Shaana Šantroch

OTEC (rispet)

Chtěl jsem být dobrý otec
Ne horkou jehlou šitý pěstoun
Nerudný beran divný skopec
Chtěl jsem se vydat dobrou cestou
Aby bylo vážené každé mé slovo
Tak aby bylo otcovo, ne volovo
A říkám si (už jen tak stranou)
Mé krásné dcery po mně tu zůstanou

Miroslav Scalex Hlavička

OTEC, SLOVO, STRANA, CESTA, JEHLA

Cesta dlouhá na vinylu,
jehla po ní klouže tiše,
otec z tónů čerpá sílu,
poslouchá jazz, sotva dýše.
Cvak! Konec vlády jedné strany,
obraťme vinyl obehraný.
Pak napišme tuhletu
báseň. Pár slov v rispetu.