Vzpomínáček - 12. února - Charles Darwin a Abraham Lincoln

Jan Lucemburský na korunovaci francouzského Karla IV., Ladislav Pohrobek, dohoda o rozdělení vlády v zemích Koruny české, stavovský spolek proti Ferdinandovi, svatba Františka Štěpána a Marie Terezie, spojením čtyř samostatných královských měst vzniklo Královské hlavní město Praha, Immanuel Kant, Charles Darwin, Abraham Lincoln, Česká spořitelna, nedělní řemeslnické školy, Jean Effel, Pierre Boulle, Věněk Šilhán, Erwin Rommel velitelem Afrikakorpsu, Wilhelm Canaris odvolán z čela Abwehru, Albert Einstein varoval v TV před výrobou vodíkové bomby, Petr Bezruč, Veněra 1, trestnímu stíhání semínkového generála, konec vysílání rozhlasové stanice Vltava, krach jednání o státoprávním uspořádání v Československu...

Události:

1322 – Jan Lucemburský se zúčastnil korunovace francouzského krále Karla IV. , který se v září t. r. oženil se sestrou Jana Lucemburského Marií (už v roce 1324 však zemřela).

1440 – Narodil se Ladislav Pohrobek, uherský a český král († 23. listopadu 1457)

1475 – Na českém sněmu v Praze uzavřena dohoda o rozdělení vlády v zemích Koruny české: oba panovníci (Vladislav i Matyáš) si podrželi titul českého krále, přičemž Vladislav byl pánem Čech, Lužice, Svídnicka a Javorska.

Matyáš měl vládnout na Moravě a ve zbytku Slezska. Tento princip přijal i moravský sněm v Brně 25. března t. r. za přítomnosti krále Matyáše.

1547 – V Praze se sešel sjezd opoziční stavovské obce (zejména nižší šlechty v čele s bratrskou šlechtou), který protestoval proti královu mandátu; tímto prohlášením vznikl stavovský spolek (za účasti měst) namířený proti Ferdinandovi. V čele odboje stála Praha.

1736 – Svatba osmadvacetiletého Františka Štěpána a devatenáctileté Marie Terezie.

1784 – Rozhodnutím vlády byla čtyři pražská města (Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany) spojena v jeden správní celek - město Prahu se společným magistrátem, který se skládal z purkmistra, dvou zástupců a 28 magistrátních radů. Magistrát se rozdělil na tři senáty: politickohospodářský, civilně soudní a kriminálně soudní. Sídlem magistrátu se stala Staroměstská radnice (30. dubna t. r. se zde konala volba prvního magistrátu, který se 9. srpna ujal své moci). Prvním purkmistrem se stal dr. B. A. Záhořanský z Orlíku.

1804 – Zemřel Immanuel Kant, pruský filozof (* 22. dubna 1724)

1809 – Narodil se Charles Darwin, anglický přírodovědec a zakladatel evoluční biologie († 19. dubna 1882)

Známý přírodovědec Charles Darwin se narodil 12. února 1809 v anglickém Shrewsbury (téměř v tu samou hodinu jako Abraham Lincoln - viz níže).

Jeho otec byl lékařem a děda známým botanikem. Matka mu zemřela, když mu bylo 8 let.

Nebyl příliš úspěšným studentem ale zajímal se o přírodní vědu a začal si tvořit sbírky.

Šel na Edinburghskou univerzitu studovat medicínu ale nevedlo se mu.

Přestoupil tedy na Cambridskou univerzitu s představou studovat teologii a stát se duchovním.

Zde se setkal s profesorem Johnem Henslowem, botanikem, který ho přiměl ke studiu geologie.

K tomuto rozhodnutí přispěla i kniha Alexandra von Humboldta o jeho cestování Jižní Amerikou.

Darwin úspěšně ukončil studia v Cambridgi v červnu 1831. V létě odjel studovat skalní formace do Walesu.

Když se 29. srpna vrátil zpět do Shrewsbury, našel doma dopis od Henslowa, který ho doporučoval jako přírodovědce na práci na lodi královského námořnictva. Loď – Beagle – se měla vydat na dlouhou průzkumnou cestu podél jižního pobřeží Jižní Ameriky. Darwin tuto možnost využil, i když otec byl proti.

Malá Beagle opustila Anglii 27. prosince 1831. Darwin měl laboratoř na konci malé místnosti, kde měl také lůžko. Netrpěl však jen tímto malým prostorem ale především mořskou nemocí. A tak se snažil co nejvíce času trávit na pobřeží.

Do Brazílie dorazila Beagle 29. února 1832 a se zastávkami se plavila podél pobřeží k jihu. Beagle také doplavala k ostrovům Galapágy, vzdáleným více než 1 000 kilometrů od jihoamerické pevniny Darwinův pobyt na Galapágách trval sice jen 5 týdnů, bylo to však vyvrcholení jeho plavby podél jižní Ameriky. Objevil tam stopy geologických změn v historii Země. Po prvních 3 letech plavby nabyl přesvědčení, že živočišné druhy nejsou stále stejné, ale postupem času se mění. Prvním významným důkazem na podporu této teorie byly fosílie, z kterých bylo zřejmé, že někteří živočichové už vymřeli.

Beagle se vrátila do Anglie 2. října 1836. Darwin byl téměř po pěti letech opět doma. Do zahraničí se už nikdy nevydal. Řadu let třídil a zkoumal zápisky, než naplno pochopil, že právě těch 5 týdnů mu nabídlo klíč k pochopení evoluce a že oním mechanizmem je přirozený výběr. I když tato myšlenka nebyla zcela původní (podobně uvažovali i Thomas Malthus a Darwinův přítel Alfred Russell Wallace), Darwin na rozdíl od jiných měl všechny své závěry podloženy svým pozorováním a svou evidencí.

V lednu roku 1839 se oženil a měl 10 dětí. Ke konci života vážně onemocněl, podle některých názorů na štípnutí hmyzem v Brazílii.

Zemřel ve věku 73 let 19. dubna 1882.

Narodil se Abraham Lincoln, 16. americký prezident († 15. dubna 1865)

Abraham Lincoln a jeho život je opředen směsicí legend, které často jeho skutečný příběh překrývají.

Narodil se 12.února 1809 v zapadlé chatrči v Kentucky.

Když mu bylo šest let, jeho rodina se přestěhovala do Indiany. O tři roky později zemřela jeho matka a otec se znovu oženil.

V r.1830 se rodina znovu přestěhovala do Illinois, kde Abraham Lincoln vystřídal několik zaměstnání.

Roku 1832 se zúčastnil jako dobrovolník tzv. Války černého orla, ve které indiáni kmenů Sauk a Fox bránili svá území proti jednotkám státu Illinois.

V roce 1834, po jeho první ze čtyř voleb do parlamentu státu Illinois, začal studovat práva.

Závěrečné zkoušky složil o dva roky později. Lincoln si brzy vytvořil prosperující advokátní praxi a vydobyl si dobrou pověst díky své upřímnosti a zdravému rozumu. V roce 1842 se oženil a měl čtyři děti.

Již během svého volebního období v Kongresu (1847-1849) navrhoval Lincoln částečné osvobození otroků, ale nebyl vyslyšen. V roce 1854 prosadil Stephen Arnold Douglas (1813-1861) v Kongresu zákon Kansas-Nebraska, který dovoloval oběma státům využívání otrokářského systému. Lincoln i jeho republikánští kolegové však prosazovali rovnoprávnost obou ras. Během roku 1858 Lincoln řadou veřejných vystoupení usiloval o Douglasovo křeslo v Senátu. Nepodařilo se mu to, na druhé straně v květnu 1860 vyhrál prezidentskou nominaci a 6.listopadu byl zvolen prezidentem. Krátce nato vystoupila Jižní Karolína z unie.

Lincoln se držel svých zásad a ústavy a odmítal všechna úsilí o kompromis v otázce otroctví. Před jeho inaugurací 4.března 1861 vstoupilo do Unie dalších šest států, které společně s Jižní Karolínou vytvořili Konfederaci amerických států. 12.dubna začaly jednotky Konfederace ostřelovat Fort Sumter v charlestonském přístavu.

Začala občanská válka.

Lincoln se pustil do války a jeho promyšlené vedení operací a prozíravá politika mu přes počáteční neúspěchy jeho generálů nakonec zajistily vítězství. Lincolnovým hlavním cílem byla ochrana a celistvost Unie, ale v r.1863 vyhlásil svobodu všem otrokům ve zbouřených státech Jihu. Lincoln vždy tvrdil, že Deklarace rovnoprávnosti byla válečným opatřením, ale právě ona otevřela cestu ke zrušení otroctví. Roku 1864 byl Lincoln pod slibem ústavního dodatku, který by navždy postavil otroctví mimo zákon, znovu zvolen prezidentem. Ještě předtím než byl 13.dodatek přijat, byl Lincoln 15.dubna 1865 zavražděn.

Lincoln nepochybně neměl rád otroctví, ale jen takový čestný a upřímný státník mohl svůj odpor obrátit v něco skutečně pozitivního a trvalého.

1825 – V Praze založena Česká spořitelna jako první spořitelna v českých zemích (první rakouská spořitelna vznikla v roce 1819 ve Vídni); kapitálem i vlastnictvím (šlo vesměs o příslušníky šlechty a pražské velkoobchodníky) a také "managementem" šlo fakticky o německý peněžní ústav. První vklady byly přijaty 14. února t. r.

1835 – Kníže F. Oettingen-Wallerstein zřídil ve Zbraslavi první nedělní řemeslnickou školu v Čechách; stejné školy byly v následujících letech otevřeny v Krásné Lípě (1836), Křivoklátě (1837), Praze (1837), Blatné, Litoměřicích, Českých Budějovicích, Plzni a Litomyšli (1839).

1908 – Narodil se Jean Effel, francouzský kreslíř a novinář († 11. října 1982)

Jean Effel, vlastním jménem François Lejeune (12. února 1908 Paříž – 10. října 1982 Paříž) byl francouzský kreslíř, karikaturista, ilustrátor a novinář. Sám se cítil být ponejvíc právě novinářem a politickým komentátorem. Jeho pseudonym je vytvořen z jeho iniciál F. L.

Vystudoval umění, hudbu a filosofii. Přes všechny snahy a přání svého otce, aby po něm převzal kupecké řemeslo, se Effel rozhodl pro kariéru profesionálního umělce. Často kreslil pro francouzský časopis l'Humanité a je také autorem ilustrací Bajek bajkaře Jean de La Fontaina.

Jako jeho největší dílo však bývá označován cyklus kreseb Stvoření světa (zfilmováno r. 1957 režisérem E. Hoffmanem). Celý cyklus je tvořem pěti knihami Le Ciel et la Terre (Nebe a země), Les Plantes et Animaux (Rostliny a zvířata), L'Homme (Muž), La Femme (Žena) and Le Roman d'Adam et Eve (Příběh Adama a Evy). Mezi jeho další významné práce můžeme řadit také kolekci protifašistických karikatur z roku 1935 a knihu kreslených vtipů When Animals Still Talked (v českém vydání Mezi námi zvířaty) z roku 1953.

Effelovy kresby jsou lehce čitelné, svěží, humoristické a neotřelé, vždy doplněné typickým kudrlinkovým podpisem a občas také malou sedmikráskou, jež ukazuje autorův laskavý pohled na svět.

Jean Effel měl také blízký vztah k Československu a byl dlouholetým předsedou Společnosti francouzsko-československého přátelství.

1912 – Narodil se Pierre Boulle, francouzský spisovatel († 30. ledna 1994)

Pierre François Marie Louis Boulle (21. února 1912, Avignon, Francie – 30. ledna 1994, Paříž) byl francouzský spisovatel ovlivněný 2. světovou válkou; píšící válečné, špionážní a sci-fi romány.

Pierre Boulle se narodil ve francouzském Avignonu. Vystudoval elektrotechniku a roku 1936 byl jako inženýr vyslán gumárenskou společností do Malajsie. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil do francouzské armády v Indočíně a po obsazení Francie nacisty se připojil ke Francouzským svobodným vojskům. Sloužil jako tajný agent v Číně, Barmě a Indočíně. Roku 1943 byl na řece Mekong zajat francouzskými vichystickými oddíly a odveden na nucené práce. Roku 1944 se mu podařilo uprchnout, později byl vyznamenán válečným křížem. Po skončení války se vrátil ke kaučukovému průmyslu, ale po nějaké době se přestěhoval do Paříže, kde začal s psaním. Stal se významným spisovatelem, ve svých románech často využíval svých zkušeností z války. Jeho díla Most přes řeku Kwai a Planeta opic byla zfilmována. Zemřel v Paříži.

1927 – Narodil se Věněk Šilhán, český politik a ekonom († 9. května 2009)

1941 – Generálporučík Erwin Rommel převzal v Libyi velení Afrikakorpsu.

1944 – Admirál Wilhelm Canaris byl odvolán z čela Abwehru.

1950 – Albert Einstein varoval v televizním vystoupení před výrobou vodíkové bomby, kterou požadoval americký prezident Harry S. Truman.

1958 – Zemřel Petr Bezruč, český spisovatel (* 15. září 1867)

1961 – Odstartovala Veněra 1 – první sonda k cizí planetě.

1968 – Vyšší vojenský prokurátor v Příbrami žádá Hlavní vojenskou prokuraturu v Praze o vydání souhlasu k trestnímu stíhání generála Jana Šejny za machinace s jetelotravními semeny.

1969 – V Praze byla podepsána dodatečná dohoda ke smlouvě o pobytu sovětských jednotek na území ČSSR, která se týkala otázek přepravy, zásobování a s tím spojeného finančního zabezpečení, jakož i podmínek pro užívání různých objektů služeb sovětskými vojáky.

Skončilo vysílání rozhlasové stanice Vltava, která šířila zpravodajství od 21. srpna 1968 z míst poblíž Drážďan v NDR. Místo ní se začala na stejné vlnové délce hlásit stanice NDR International Radio Berlin.

1971 – ČTK oznámila, že „skupina výtržníků vnikla do budovy konzulárního oddělení čs. velvyslanectví v Paříži, kde rozhazovala letáky urážející ČSSR“.

1992 – Předsednictvo SNR neschválilo návrh smlouvy, na níž se dohodly delegace ČNR a SNR v Milovech; toto usnesení předsednictva schválila i SNR na svém zasedání 24.-28. února. To byl definitivní krach jednání o státoprávním uspořádání v Československu.

Svátky:

Svátek mají Slavěna, Benedikt (z Aniani) a Eulalie (z Méridy).

V občanském kalendáři má dnes svátek Slavěna. Toto staročeské jméno znamená buď "Slovanka", nebo "ta, která je slavena". Dříve bylo poměrně často užíváno, přeneslo se dokonce i do ostatních jazyků. U nás existuje mnoho domácích podob, od Slávy a Slávky až k Věnce. Je zajímavé, že Němci toto jméno přijali také a používají je ve tvaru Slavka.

Podle českého kalendáře církevního má dnes svátek Benedikt z Aniani, v římském kalendáři má svátek již 11. února. Benedikt se vlastně jmenoval Vitiza a narodil se kolem roku 750. Jeho otcem byl vizigótský hrabě Aigulf z Maguelone (Francie). Díky tomu se malý chlapec vzdělával nějaký čas až na dvoře krále Pipina Krátkého. Určitou dobu sloužil i v jeho armádě, ale pak v něm zvítězila touha stát se mnichem. Vstoupil do benediktinského kláštera St-Seine u Dijonu (Francie). Přijal nové jméno, začal žít asketickým životem a poblíž jihofrancouzského města Montpellier založil roku 779 klášter Aniani. Tento mnišský dům přijal řeholi Benedikta z Nursie, kterou Benedikt z Aniani ještě zpřísnil a jež později byla přijata jako jediná platná v celé Francii. Benedikt se stal vlastně prvním velkým otcem mnichů germánských kmenů. Na jeho reformě stavěla v budoucnosti i slavná klášterní řehole z Cluny. V roce 814 jmenovali Benedikta z Aniani opatem kláštera v Maursmünsteru (Alsasko) a krátce nato v Indenu u Cách (Aachen), později známého jako Kornelimünster (Severní Porýní-Vestfálsko). Zde také Benedikt 11. února 821 zemřel, jeho hrob však nebyl nikdy nalezen.

Dříve byla v našem kalendáři slavena Eulalie z Méridy, jež patří dodnes k nejuctívanějším španělským světicím. Toto u nás nezvyklé jméno má počátky až v Řecku a znamená "dobře mluvící" či "blahořečící". My bychom řekli, že Eulalie je "dobře výřečná". Toto jméno se u nás používá již jenom ojediněle a spíše literárně (Zvonokosy).

V našem církevním kalendáři bychom je našli 11. prosince. Eulalie se narodila roku 292 v Méridě (Španělsko). Rodiče byli křesťany a stejně vychovávali i svou dceru. Jejich snaha padala na úrodnou půdu. Eulaliina víra byla ještě posílena, když v době jejího dospívání nastala velká vlna křesťanského pronásledování. Císař Diocletianus ji sice rozpoutal v dalekém Římě, ale dolehla tvrdě i na Španělsko. Plná úžasu viděla dívka lidi, kteří raději podstoupili krutou smrt, než by se zřekli svého přesvědčení. Od té doby stále častěji vyslovovala přání, aby směla pro svou víru zemřít také a svým utrpením nalézt cestu ke spáse. Jednoho dne v ní dozrálo rozhodnutí. Opustila domov a přišla až k soudu, kde místodržící Dacián právě vynášel ortel nad zajatými křesťany. Náhle prořízl soudní sál hlas dvanáctileté dívky: "Hledáte křesťany? Zde jsem." Jako by to nestačilo, přistoupila k obrazu jakéhosi pohanského boha, strhla jej ze zdi a před zraky všech jej zcela zničila. Co následovalo, není těžké uhodnout. Dívka byla okamžitě uvězněna a podrobena těm nejhorším způsobům mučení. Protože prý snášela všechna příkoří velice statečně, vyzkoušeli na ni vojáci všechny stupně týrání, jaké znali. Nakonec ji druhého dne upálili v pekařské peci. Úmrtním dnem statečné dívky byl prý 10. prosinec 304.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze