Vzpomínáček - 31. ledna - Vlasta Burian

Jindřich VII. Lucemburský, Karel IV., potlačeno spiknutí proti králi Albrechtovi, zemský sněm, Magdalena Dobromila Rettigová, Franz Schubert, otevření Měšťanské besedy, Zane Grey, Odborové sdružení českoslovanské, Tři sestry, volební řád do obcí, Norman Mailer, John Galsworthy, královna Beatrix, kapitulace u Stalingradu, přelíčení s protektorátní vládou R. Berana, urychlení vývoje vodíkové bomby, Explorer 1, šimpanz Ham, Vlasta Burian, zákon o Československém rozhlase a o Československé televizi, Luna 9, 31. leden 1967 - 1971, zveřejňování seznamu signatářů Anticharty v bolševickém Rudém právu, McDonald's v Moskvě, Michal Bukovič...

Události:

1310 – Jindřich VII. Lucemburský se zavázal zachovávat práva a svobody Českého království, pokud si Čechové zvolí za krále osobu, kterou jim vybere (v té době ještě uvažoval o svém bratrovi Walramovi).

1378 – Při návratu z Francie se Karel IV. zastavil v Lucembursku a uzavřel dohodu s nevlastním bratrem Václavem Lucemburským o nástupnictví českých králů v Lucembursku.

Václav Lucemburský neměl po šestadvacetiletém manželství s Johannou Brabantskou mužské potomky) .

1438 – V Praze bylo vyzrazeno a potlačeno spiknutí proti králi Albrechtovi; vůdcové opozice byli zatčeni. Táborskému hejtmanovi Bedřichu ze Strážnice se nepodařilo zmocnit města. Umírnění utrakvisté plně ovládli Staré i Nové Město na dalších deset let (přešli na prohabsburskou a katolickou stranu).

1444 – V Praze se konal zemský sněm, který: 1. uznal nároky čtyřletého Ladislava Pohrobka na český trůn; 2. schválil stanovisko Jana Rokycany jak o reálné přítomnosti Kristově v svátosti oltářní, tak i v jiných otázkách (o zachování sedmera svátostí, očistci, vzývání svatých, postech, pokání, užívání ornátů). Tím bylo učení táborských rozhodně odsouzeno, ti se však (vedeni biskupem Mikulášem z Pelhřimova) nemínili podřídit; ve svých názorech vycházeli z Mikulášova díla Vyznání a obrana Táborů (vzniklo roku 1431).

1785 – Narodila se Magdalena Dobromila Rettigová, česká spisovatelka († 5. srpna 1845)

1797 – Narodil se Franz Schubert, rakouský hudební skladatel († 19. listopadu 1828)

1846 – Došlo k slavnostnímu otevření Měšťanské besedy v najatém dietrichštejnském domě ve Voršilské ulici na Novém Městě pražském za účasti J. Jungmanna, F. Palackého a P. J. Šafaříka; předsedou tohoto společenského, diskusního a vzdělávacího klubu se stal pražský advokát J. Frič. Beseda měla 19 zakládajících, 193 činných a 120 přispívajících členů.

1872 – Narodil se Zane Grey, americký spisovatel († 23. října 1939)

1897 – V Praze se sešel sjezd českých odborových a vzdělávacích spolků, na němž byla založena samostatná česká odborová ústředna, Odborové sdružení českoslovanské, jako odborová komise sociální demokracie (většina odborářů byla i nadále organizována v celorakouské odborové ústředně).

1901 – V Moskvě se konala premiéra dramatu A. P. Čechova Tři sestry.

1919 – Národní shromáždění přijalo nový volební řád do obcí; zaváděl i zde všeobecné, rovné a tajné hlasovací právo s poměrným zastoupením pro všechny občany od 21 let s tříměsíčním pobytem v obci (dosud platil "řád výsadní", volili jen plátci přímých daní); volit mohly i ženy. Volební období bylo čtyřleté. Novelou volebního řádu (zákon č. 122/1933 Sb.) se prodlužovalo volební období zastupitelstva na 6 let.

1923 – Narodil se Norman Mailer, americký spisovatel

1933 – Zemřel John Galsworthy, anglický prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1932), (* 14. srpna 1867)

1938 – Narodila se Beatrix, nizozemská královna

1943 – Jižní skupina 6. armády polního maršála Friedricha Pauluse u Stalingradu kapitulovala.

1947 – Před Národním soudem v Praze začalo přelíčení s protektorátní vládou R. Berana; rozsudek (vynesený 21. dubna t. r.) odsoudil R. Berana a J. Syrového na 20 let do vězení.

1950 – Prezident USA Harry S. Truman vyzval komisi pro atomovou energii, aby urychlila vývoj vodíkové bomby.

1958 – Spojené státy americké vypustily svoji první družici, Explorer 1, do vesmíru.

1961 – Šimpanz Ham se stal v rámci projektu Merkur prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru.

1962 – Zemřel Vlasta Burian, český herec (* 9. dubna 1891)

Vlasta Burian (celým jménem Josef Vlastimil Burian), český filmový a divadelní herec, přezdívaný „král komiků“ a divadelní ředitel (v letech 1925–44 provozuje vlastní divadlo, dnes Divadlo Komedie), přichází na svět 9. dubna roku 1891 v Liberci v rodině krejčího.

V Burianových deseti letech se rodina stěhuje na pražský Žižkov, tady pak Burian vystuduje obchodní školu a tady pak nastupuje na místo příručího v obchodě s textilem.

Za první světové války začíná Burianova herecká kariéra - nejprve v předměstských, periferních scénách a kabaretech.

Později je Vlasta Burian pak angažován ve smíchovském Švandově divadle, v kabaretu Rokoko či ve Vinohradském divadle.

Jako herec Vlasta Burian vyniká svým smyslem pro improvizaci a groteskní nadsázku, je talentovaných imitátorem, charakteristickým rysem jeho herectví je bohatý rejstřík mimických prostředků.

V roce 1925 pak Vlasta Burian zakládá svoji vlastní divadelní scénu (v místě dnešního pražského Divadla Komedie) – jako ředitel této scény bude působit do roku 1944. Na jevišti vlastního divadla Vlasta Burian ztvární mnoho výtečných komických charakterů – jen namátkou, nezapomenutelný je jeho Šebastian Katzelmacher ve hře E. A. Longena „C. a k. polní maršálek“ či Popelec Hadimrška v komedii E. Bacha a A. Arnolda „To neznáte Hadimršku“(obě představení jsou později i zfilmována).

Před filmovou kamerou debutuje Vlasta Burian poprvé v roce 1923, ještě v období „němého filmu“, kdy natočí celkem čtyři snímky: „Tu ten kámen“, „Falešná kočička“, „Lásky Kačenky Strnadové“ a „Milenky starého kriminálníka“ – Burianovým prvním zvukovým filmem je film M. Friče z roku 1930 „C. a k. polní maršálek“ – po obrovském úspěchu tohoto snímku je pak Vlasta Burian obsazován do mnoha dalších úspěšných komediálních filmů: titulní roli hraje např. ve snímcích „To neznáte Hadimršku“(režie M. Frič), „U pokladny stál“(režie K. Lamač), „Ducháček to zařídí“ (režie K. Lamač), „Revizor“, „Anton Špelec, ostrostřelec“ (oba režie M. Frič) – rolí „přihrávačů“ se pak v Burianových filmech ujímají mnohé další hvězdy meziválečného filmu: J. Marvan, J. Plachta, H. Vítová, Č. Šlégl, A. Mandlová a jiní.

Od poloviny dvacátých let do konce druhé světové války patří Vlasta Burian k neobsazovanějším českým hercům, jeho divadlo patří k nejnavštěvo­vanějším.

V roce 1944 přichází ale v Burianově hvězdné kariéře prudký zlom – v září tohoto roku jsou všechna česká divadla z nařízení německých okupačních úřadů zavřena: zavřeno je i divadlo Burianovo, jeho činnost pak již nebude (pod Burianovým vedením) nikdy obnovena – po skončení druhé světové války je totiž Vlasta Burian 24. května roku 1945 zatčen a obviněn z kolaborace s německým okupačním režimem za druhé světové války, nakonec je pak i odsouzen – několik měsíců je vězněn, je internován i v pracovním táboře, po propuštění pak až do roku 1950 nesmí veřejně vystupovat.

Poté, co mu bylo umožněno vrátit se na divadelní jeviště, je Vlasta Burian angažován v divadle v Kladně, poté působí tři roky v Hudebním divadle v Karlíně, jeho herecká kariéra nakonec končí v zájezdních estrádních pořadech.

Je třeba zmínit se i o další velké Burianově vášni – Vlasta Burian není jen vynikající komik, je i výtečný sportovec: Vlasta Burian hraje tenis, věnuje se jízdě na koni, cyklistice a je i skvělým fotbalistou – od roku 1916 hraje za pražskou Spartu, a to na postu brankáře.

Vlasta Burian umírá v Praze 31. ledna roku 1962, plně politicky a společensky rehabilitován je až v roce 1994, v roce 2002 jsou pak jeho ostatky přeneseny z pražského vinohradského hřbitova na Vyšehrad.

1964 – Národní shromáždění přijalo zákon o Československém rozhlase a o Československé televizi.

1966 – Vystartovala Luna 9 – první sonda, která přistála měkce na Měsíci.

1967 – Na VI. všeodborovém sjezdu v Praze vystoupil A. Novotný s výstražným varováním před snahami mnohých komunistů "pod rouškou demokratizace podporovat snahy imperialistů rozdělit československou společnost"; vedení KSČ zamítlo "sjezdovou linii" na "odpřevodování" ROH.

1968 – Švýcarská Gazette de Lausanne přináší rozhovor s A. J. Liehmem, který označil leden 1968 za nejvýznamnější datum v dějinách země od února 1948. Je nutné se pokusit o důkaz, že existuje jiná cesta než stalinská, cesta demokratického socialismu.

1969 – Podle ústavního zákona byla zřízena Rada obrany státu a současně byly ustaveny Rada obrany ČSR a Rada obrany SSR.

Čs. velvyslanec v Moskvě V. Koucký v rozhovoru s vedoucím mezinárodního oddělení ÚV KSSS Rusakovem protestoval proti rozšiřování tiskoviny Zprávy mezi čs. veřejností. V odpovědi byla konstatována potřeba této tiskoviny, protože se v čs. tisku „nevysvětluje smysl smlouvy o pobytu sovětských vojsk a také to, že jsou u nás legálně, a to se souhlasem vlády a parlamentu“.

1970 – Zasedání Čs. federální rady dětských a mládežnických organizací rozhodlo o budování jednotného Socialistického svazu mládeže (SSM).

1971 – Na 200. schůzi předsednictva ÚV KSČ se rozhodlo o svolání řádného XIV. sjezdu KSČ v květnu 1971, bylo přijato usnesení k okresním a krajským konferencím. Dále se zabývalo přípravou únorového zasedání ÚV KSČ. rezignací J. Pillera na funkci člena předsednictva , jakož i dalšími změnami ve funkcích tajemníků okresních výborů KSČ. Posledním bodem programu byl zahraniční ohlas dokumentu „Poučení z krizového vývoje...“

1977 – V komunistickém Rudém právu začal být zveřejňován seznam signatářů Anticharty.

1990 – Uzavřena rekonstrukce složení Federálního shromáždění; svých mandátů se vzdalo 102 poslanců, 35 poslanců bylo odvoláno. Na uvolněná místa bylo zvoleno 120 nových poslanců (jen 8 za KSČ).

Po rezignaci předsedy české vlády F. Pitry se stal od 6. února t. r. premiérem ČSR P. Pithart.

Otevřena první restaurace McDonald's v sovětské Moskvě.

2008 – Zemřel Michal Bukovič, český textař (* 17. září 1943)

Svátky:

Svátek mají Marika, Jan (Bosco/Bosko).

Marika, kterou dnes nacházíme v občanském kalendáři, je ryze maďarskou domáckou formou jména Marie a u nás není příliš rozšířena.

V českém církevním kalendáři je naproti tomu jméno Jan, které je dáváno chlapcům již po mnoho staletí. Dnešní Jan se celým jménem nazývá Jan Bosco.

Giovanni (Jan) Bosco přišel na svět 16. srpna 1815 v Becchi poblíž Turína (Itálie). Jeho otec zemřel, když byly Janovi právě dva roky. Jeho matka ho vychovala ve velké chudobě. V roce 1841 přijal kněžské svěcení a od té doby se věnoval výlučně výchově nejzanedbanějších hochů ve městě Turíně. Byla to práce nelehká, snažil se kupříkladu založit útulek, ale první chovanci mu utekli i s vybavením. Nedal se odradit, zkoušel to znovu, získával příznivce a po polovině 19. století vybudoval velkolepý ústav se školou a výukou řemesel, tehdy ojedinělý svého druhu.

Měl také řadu mocných protivníků (jako každý, kdo dělá něco prospěného), a to dokonce i ve vysokých církevních kruzích. Ale nevzdal se. Již roku 1846 založil první oratoř sv. Františka Saleského a od roku 1859 začal organizovat kongregaci salesiánů dona Bosca. Papež Pius IX. ji definitivně schválil roku 1874. Konečně roku 1876 vznikla společnost salesiánských spolupracovníků. Také Sdružení sester Panny Marie Pomocnice (1872) pochází od Jana Bosca. Téměř v každém větším italském městě je dnes donu Boscovi zasvěcen kostel. Úcta k synu chudých rolníků je nevšední. Salesiáni dona Bosca pracují podle vzoru svého zakladatele ze všech sil při výchově zanedbané mládeže. Hlavními známkami jejich charitativní pastorace byla a je velká mírnost, důvěra a dobročinnost. Jan Bosco zemřel 31. ledna 1888 v Turíně, kde byl pochován v salesiánském kostele. Papež Pius XI. jej svatořečil 1. dubna 1934.

Dnes je především patronem mládeže a katolických nakladatelství.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze