Vzpomínáček - 20. ledna - Jana Brejchová a Audrey Hepburn

Kníže Konrád I., Sv. Anežka Česká, Eliška Přemyslovna, Rudolf II., Karel VII., první české představení v Nosticově divadle, obsazování Slovenska, Federico Fellini, Václav Kotva, modus vivendi mezi ČSR a Vatikánem, Vlasta Fialová, Egon Bondy, Jana Brejchová, konečné řešení židovské otázky, Vladimír Merta, Strana práce, spory o trvalé úpravě vlastnictví zemědělské půdy, sliby věrnosti republice duchovních, Elvis Presley, John Fitzgerald Kennedy, Meet the Beatles, Kamil Střihavka, situace po Palachově úmrtí, Audrey Hepburn, Palestinská rada a Jásir Arafat, V. Havel opět prezidentem ČR, orkán v ČR ...

Události:

1092 – Novým českým panovníkem zvolen údělný moravský kníže Konrád I. (Brněnský) [1092]; vládl však jen necelých 8 měsíců (6. září zemřel). Konrádovou smrtí se definitivně uzavřela éra vlády Břetislavových synů.

1211 – Narodila se Sv. Anežka Česká, česká světice († 6. března 1282)

1292 – Narodila se Eliška Přemyslovna, česká královna († 28. září 1330)

1612 – V Praze zemřel císař Rudolf II. (v šedesátém roce života); byl posledním Habsburkem pohřbeným v chrámu sv. Víta v Praze.

1745 – Nenadálá smrt osmačtyřicetiletého císaře Karla VII. (jako českého krále Karla III.) usnadnila Habsburkům řešení "bavorské otázky". Karlův syn Maxmilián se zřekl ve füssenském míru 22. dubna 1745 všech nároků na císařskou korunu.

1785 – V Nosticově divadle v Praze se hrálo první české představení; dával se překlad německé veselohry G. Stephanieho Odběhlec z lásky synovské.

1919 – Československé vojenské jednotky spolu s dobrovolníky dokončily obsazování Slovenska.

Podepsána dohoda o vyslání francouzské vojenské mise do ČSR; 13. února přijel francouzský generál M. Pellé jako náčelník vojenské mise do Prahy a byl jmenován náčelníkem štábu československé armády.

1920 – Narodil se Federico Fellini, italský filmový režisér a scenárista († 31. října 1993)

1921 – Narodil se Václav Kotva, český herec († 3. listopadu 2004)

1928 – Došlo k parafování modu vivendi mezi ČSR a Vatikánem (připraven 17. prosince 1927), jenž mj. stanovil, že "žádná část ČSR nebude podřízena ordináři, jehož sídlo je za hranicemi československého státu a že rovněž žádná československá diecéze nebude přesahovat státních hranic"; tím se Slovensko vymanilo z církevní pravomoci maďarských biskupů. Modus vivendi vstoupil v platnost 2. února 1928, čímž došlo k obnovení diplomatických styků mezi Vatikánem a ČSR.

Narodila se Vlasta Fialová, česká herečka († 13. ledna 1998)

1930 – Narodil se Egon Bondy, český básník a filosof († 9. dubna 2007)

1940 – Narodila se Jana Brejchová, česká herečka

Jana Brejchová je vynikající česká filmová herečka, kterou už jako třináctiletou dívenku objevil Ladislav Helge pro jednu z dětských rolí ve snímku Olověný chléb.

Po třech letech se před kameru vrátila ve Vině Vladimíra Olmera a po několika dalších úlohách zazářila jako největší talent českého filmu konce 50. Let ve Weissově přepisu románu Vlčí jáma.

Stala se nejobsazovanější herečkou své generace, sklízela obdiv a vavříny na všech domácích i zahraničních festivalech.

Měla štěstí na režiséry, kteří jí poskytli příležitost a dokázali ji vést. Nebýt však její učenlivosti, talentu a pokoře, asi by byla jen stěží už v roce 1958 vyhlášena domácí Herečkou roku.

O dva roky později dostala za svůj výkon v Krejčíkově Vyšším principu v Locarnu Stříbrnou plachtu a doma se opět stala Herečkou roku.

Náročné party jí nabídl Evald Schorm: pod jeho vedením vytvořila postavy vnitřně náročné: Věra v dramatu Každý den odvahu (1964), Jana v Návratu ztraceného syna (1966), Majka ve filmu Farářův konec (1968), Kateřina v televizním historickém skeči Král a žena (1968)a po letech se ještě shledali ve snímku Vlastně se nic nestalo (1988). Prosadila se i v zahraničí, kde účinkovala v několika filmech v Německu, Maďarsku a Francii. V 70. a 80. letech se z výrazných dívčích rolí v zdařile ,,přehrála"" do postav zralých žen (Zánik samoty Berhof, Mladý muž a bílá velryba, Skalpel prosím, Citlivá místa). V devadesátých letech hrála ve filmech Hrad z písku (1994), Má je pomsta (1995). V současnosti se věnuje spíše práci v divadle. V roce 2005 se vrátila před filmovou kameru v Hřebejkově Krásce v nesnázích.

Není žádným tajemstvím, že mezi její životní partnery patřili dnes už světoznámý režisér Miloš Forman, německý herec Ulrich Thein a čeští herci Vlastimil Brodský a Jaromír Hanzlík. Poté žila s hercem Jiřím Zahajským, o kterém jsem psal ve včerejším Vzpomínáčku. Z manželství s Vlastimilem Brodským má dceru Terezu Brodskou, která jde úspěšně v rodičovských šlépějích.

1942 – Nacisté na konferenci ve Wannsee (Berlín) rozhodli, že konečným řešením židovské otázky bude likvidace Židů.

1944 – Rudá armáda dobyla nazpět město Novgorod.

1945 – Rudá armáda osvobodila Prešov a Košice.

1946 – Narodil se Vladimír Merta, český písničkář

1946 – Slovenští sociální demokraté, kteří neuznávali sloučení své strany s KSS 17. září 1944, založili Stranu práce; úřadujícím předsedou se stal I. Frlička, čestným předsedou I. Dérer. V říjnu 1946 se změnil název strany na Sociální demokracie na Slovensku. V listopadu 1947 se organizačně spojila s Československou sociální demokracií a do dubna 1948 vystupovala jako její zemská organizace na Slovensku.

1948 – Vláda se zabývala osnovou zákona o trvalé úpravě vlastnictví zemědělské půdy; diskuse byla rozsáhlá a velmi ostrá. Sporným bodem byla i úprava platů státních a veřejných zaměstnanců; nakonec byl 10. února podpořen návrh sociálního demokrata V. Majera (navrhoval měsíční zvýšení o 800 Kčs) proti návrhu komunisty J. Dolanského a ÚRO. Nekomunistická opozice získala na tomto jednání vlády většinu. Politické napětí se však stupňovalo.

1950 – Začala první etapa skládání "slibů věrnosti republice" duchovních (ordinářů, opatů); v únoru skládali slib generální a kapitulní vikáři, světící biskupové (až na dva složili slib všichni), dokončeno 20. března.

1958 – Elvis Presley přijal svůj povolávací rozkaz do americké armády.

1961 – John Fitzgerald Kennedy byl inaugurován jako 35. Prezident Spojených států amerických.

1964 – Beatles uvedli na americký hudební trh svoje první „oficiální“ album – Meet the Beatles!

1965 – Narodil se Kamil Střihavka, český zpěvák

1969 – Obě vlády česká a slovenská, výkonný výbor předsednictva ÚV KSČ, jakož i předsednictvo ÚV KSČ vyjádřily upřímnou soustrast matce tragicky zahynulého J. Palacha, jednaly o tryzně a pohřbu k uctění jeho památky.

Před budovou Filozofické fakulty v Praze uspořádali pražští studenti pietní manifestaci, kde promluvil jejich představitel Luboš Holeček, který měl možnost s J. Palachem v nemocnici mluvit před jeho smrtí a vyřizoval všem studentům vzkaz: Už žádné další oběti na životech! Také druhý řečník profesor Lékařské fakulty UK Josef Charvát mj. řekl: Stojím-li v úctě a v hlubokém pohnutí před jeho nejvyšší obětí, interpretuji ji jako výzvu k vaší tvořivé účasti na společnosti, aby měla znovu lidskou důstojnost a svobodnou hrdost...

Předsednictvo Svazu českých novinářů na svém mimořádném zasedání vyjádřilo politování nad tím, že nemohl být zveřejněn dopis J. Palacha, a k veřejnosti se obrátilo svým prohlášením, v němž uvedlo, že Jan Palach se obětoval pro cíle, které jsou i našimi cíli... navrhlo vyhlásit den pohřbu za Den národního smutku, vyjádřilo svou solidaritu se Svazem vysokoškolského studentstva a navrhlo konkrétní jednání o jednotlivých požadavcích a koordinovat postup se všemi kompetentními zástupci.

ČÚTI požádal všechny redakce v souvislosti s tragickou smrtí J. Palacha, aby napříště zveřejňovaly jen úřední sdělení stranických a vládních orgánů, které bude vydávat ČTK.

Předsednictvo ÚV KSS, které řídil G. Husák, konstatovalo, že vnitropolitický vývoj v zemi se dostal opět do krize, kterou „různé extrémistické skupiny usilují zneužít, ohrozit klid a pořádek...“.

Svaz slovenských spisovatelů ve svém dopisu uvedl, že čin J. Palacha je v našich poválečných dějinách ojedinělou obětí a svědectvím heroismu žijícího v českém národě...“

Ve vypjaté společenské atmosféře se tisk, rozhlas a televize zcela vymkly požadavkům orgánům moci ve straně a státu.

V Čs. televizi promluvil prezident republiky L. Svoboda na téma „Máme reálnou možnost překonat složitou situaci“.

Z mnoha míst republiky byly hlášeny demonstrace. V Plzni se pokusil o sebevraždu upálením J. Hlavatý, který 25. 1. zemřel. K tomu okamžitě uskutečnil setkání s novináři ministr vnitra ČSR a uvedl, že motivace upáleného J. Hlavatého spočívá v rozháraných rodinných a osobních poměrech.

Také z Budapešti byl hlášen případ, kdy se student Sandor Bauer na protest proti okupaci Československa zapálil petrolejem a zemřel.

Do Prahy přiletěla sovětská delegace na jednání o tom, jak je plněna smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.

1970 – Schůze byra ÚV KSČ projednala zprávu o soudních rehabilitacích, informaci o sdružení Levá fronta, o situaci a mládežnickém hnutí a disciplinární řízení s M. Jelínkem, bývalým šéfredaktorem Mladé fronty. Dále souhlasilo s odvoláním většího počtu posluchačů ze studia Vysoké školy politické.

Vojenská prokuratura v Příbrami zahájila šetření ve věci velitele Západního vojenského okruhu Stanislava Procházky v souvislosti s jeho činností v srpnu 1968 (vybudování záložního stanoviště a umožnění útěku Vladimíra Toska, televizního komentátora za hranice).

1990 – Zformována tzv. Charta pro Moravu a Slezsko, žádající ve svém programu zákonodárné pravomoci pro Moravu.

1993 – Zemřela Audrey Hepburn, britská herečka (* 4. května 1929)

Audrey Hepburn je jedna z nejtypičtějších tváří filmu 20. století. Nejznámější je díky svým rolím v BEAKFAST AT TIFFANI'S, MY FAIR LADY a ROMAN HOLIDAY.

Audrey představovala kombinaci šarmu, prudkosti, přitažlivosti i nevinnosti.

Po její smrti v roce 1993 se stala oblíbeným objektem hodným velké úcty (již nějaký čas se nevěnovala filmu, ale práci pro UNICEF) ...bezesporu však zanechala nesmazatelný otisk ve světě filmu.

Narodila se jako dcera holandské baronky a britského bankéře v Bruselu, ačkoli se v dětství často stěhovala mezi Anglií, Belgií a Holandskem kvůli zaměstnání jejího otce.

Když jí bylo pět, poslali ji rodiče do školy v Anglii, o rok později otec opustil rodinu. Tyto události byly zásadní pro budoucí vývoj osobnosti křehké herečky.

V roce 1939 se vrátila k matce do neutrálního Holandska, následujícího roku však bylo Nizozemí obsazeno a rodina zakusila období strádání, v jednom období se musela i skrývat. Audrey trpěla podvýživou, která se patrně odrazila na její stále nízké váze v budoucnu. Jediná věc, která jí pomáhala rozptýlit období války byl tanec, baletu se věnovala od pěti let a byl taky předurčujícím momentem na cestě k filmu. Po válce se rodina přestěhovala do Amsterodamu a Audrey začala pracovat jako tanečnice, práce ji zavedla až k malé filmové roli v NEDERLANDS IN ZEVEN LESSEN (1948). Ve stejném roce se s matkou přestěhovala do Londýna, kde získala stipendium na baletní škole. Také kvůli její výšce nemohla s budoucností v baletu počítat, přesto dostala roli ve sboru a pravidelně se objevovala na jevišti. V roce 1952 dostala roli ve filmu THE SECRET PEOPLE, ta vedla do Monte Carla a k roli v BABY (1953). Během natáčení se setkala s Colette a slavná spisovatelka se rozhodla prosadit začínající herečku do titulní role v GIGI. Hepburn se tedy záhy objevila jako hvězda v Broadway show.

V této době dostala svoji první hlavní roli ve filmu Williama Wilera ROMAN HOLIDAY (Prázdniny v Římě, 1953) a pak přišel ještě větší úspěch se SABRINOU (1954) Billy Wildera. Audrey Hepburn získala nominaci na Oscara a od této chvíle se také stala určující módní inspirací. Bylo to díky první z mnoha dalších spoluprácí s designérem Givenchym, který navrhl její kostýmy pro tento film. Ve stejném roce začala spolupracovat s dalším hercem a producentem Melem Ferrerem, za kterého se později provdala. V padesátých letech natáčí úspěšné WAR AND PEACE (1956), THE NUN'S STORY (1959) a v BREAKFAST AT TIFFANI'S (1961). Tato role party girl Holly Golightly a její kosmopolitní elegance bude již navždy asociována k Audrey Hepburn.

V roce 1963 natočila CHARADE, film s velkým úspěchem díky roli Craryho Granta (který předtím odmítal točit film s Hepburn, kvůli jejich věkovému rozdílu). V následujícím roce hrála ve snímku, který vstoupil do filmové historie - MY FAIR LADY (1964). Koncem 60. let se přestává objevovat na plátně tak často a rozvádí se s Ferrerem. Provdala se znovu, tentokrát za italského lékaře Andrea Dottiho. V roce 1975 hrála se Seanem Connerym v ROBIN AND MARIAN, ale její další občasné role již byly různých kvalit. V roce 1980 je to ještě úspěch s THEY ALL LAUGHED, ale pak již opustila film a věnovala se práci pro hladovějící děti. Na počátku 80. let se rozvedla s Dottim a jejím partnerem se stal Robert Wolders, cestovali spolu do zemí jako Somálsko, kde navštěvovala děti, kterým se chtěla věnovat nejvíce. Od roku 1987 byla oficiálním velvyslancem dobré vůle UNICEF. O dva roky později naposledy vystupovala ve filmu Stevena Spielberga ALWAYS.

1996 – Na území Palestinské autonomie proběhly volby, byla zvolena Palestinská rada a Jásir Arafat se stal prezidentem.

1998 – Na historicky první společné schůzi obou komor Parlamentu ČR proběhla ve Španělském sále Pražského hradu volba prezidenta. V 1. kole byli navrženi tři kandidáti - V. Havel (v Senátu získal 39 hlasů, ve Sněmovně 91 hlas), S. Fischer (5 hlasů v Senátu, 26 hlasů ve Sněmovně) a M. Sládek (1 hlas v Senátu, 22 hlasy ve Sněmovně); nikdo však nebyl zvolen. Do 2. kola postoupil jen V. Havel; při tomto hlasování získal 47 hlasů v Senátu a 99 hlasů ve Sněmovně (přesně tolik bylo třeba ke zvolení) a stal se opět prezidentem ČR.

2007 – Česko zasáhl orkán.

Svátky:

Svátek mají Ilona, Fabián a Šebestián.

Dnes má podle občanského kalendáře svátek Ilona. Nositelky tohoto jména určitě dobře vědí, že se vlastně jedná o maďarskou podobu jména Helena, které znamená "světlo" či "pochodeň". V uherských dějinách jistě žilo mnoho statečných krasavic nosících toto jméno, do našich krajů ale žádná legenda ani pověst nedorazila.

V českém církevním kalendáři se naproti tomu dnes sešli hned dva světci, o kterých se dá vyprávět mnohé. Jsou to Fabián (Fabianus) a Šebestián. Fabián pocházel, jak ostatně jméno nasvědčuje, z římského rodu Fabiů. Jméno tedy vyjadřuje, že jeho nositel patřil k tomuto slavnému rodu, ale původní význam vychází ze slova faba, jehož český význam je "bob". Fabián je tedy "bobový", "bobánek" nebo přeneseně "pěstitel bobů".

V letech 236-50 byl Fabián papežem a zahynul jako jeden z prvních křesťanů za vlny velkých represí nařízených císařem Deciem. V římských Kallixtových katakombách byl roku 1915 nalezen jeho sarkofág. Fabián je dnes uctíván jako patron hrnčířů a slévačů cínu.

Jméno druhého dnes uctívaného světce má několik variant. Vedle našich jmen Šebestián nebo Šebastián je velice rozšířená celosvětová podoba Sebastián a Sebastian. Toto jméno je řeckého původu a rozšířilo se díky latinské formě, jež zněla Sebastianus. Označovalo člověka "pocházejícího ze Sebasty". Původní význam slova však byl vznešený a ctihodný - Sébastos se latinsky řeklo Augustus, což byl také titul či čestné příjmení římských císařů. Poprvé je udělil římský senát císaři Oktavianovi dne 17. ledna roku 27. před Kristem.

Mučedník Šebestián, kterého si dnes připomínáme, je znám z řady středověkých i novověkých obrazů proslulých malířů. Vídáme na nich většinou krásného mladého muže přivázaného ke sloupu a prostříleného šípy. Tak ho totiž dal popravit císař Diocletianus, když zjistil, že jeho dosavadní oblíbenec a velitel císařské osobní gardy je křesťanem. Ačkoliv je tento světec velmi populární, mnoho o něm nevíme. Legenda vypravuje, že se narodil v Miláně a byl vojákem ve vojsku císaře Carina. Již tehdy byl aktivním křesťanem. Jeho snahou bylo dostat se do prostředí pohanů a šířit tam svou víru. Po smrti Carina nastoupil na trůn brutální Diocletianus a Šebestián se dostal do jeho nejbližšího okolí.

Až po dlouhé době císař zjistil, že jeho oblíbený voják je křesťanem. Nechal jej tedy přivázat ke kůlu a nařídil, aby ho popravili lukostřelci. Když bylo po všem, sebrala jedna mladá vdova jménem Irena zmučené tělo a chtěla je pohřbít. Náhle však zjistila, že Šebestián žije. Ujala se ho a za nějaký čas byl mladík opět zdráv. Smrt měl ale vepsánu v osudu a šel jí neochvějně vstříc. Předstoupil před užaslého císaře a nevybíravými slovy jej označil za vraha křesťanů a vůbec člověka velice špatného.

Samozřejmě, že císař jej ihned odsoudil znovu k smrti, jíž tentokrát už neunikl. Budoucí světec byl odveden do cirku, kde jej kati umrskali k smrti. Tělo pak hodili do městské stoky (známá cloaca maxima). Odtud je vytáhla žena jménem Lucina a pohřbila na Appiově silnici u baziliky sv. Apoštolů, která dnes nese jméno San Sebastiano a náleží k sedmi římským poutním kostelům z rané křesťanské doby. V kamenné rakvi pod oltářem první levé postranní kaple jsou i dnes ostatky mučedníka svatého Šebestiána. Zřejmě pro svou krutou a dlouhou smrt je tento svatý patronem umírajících. Za svého ochránce jej přijali také železáři, hrnčíři, slévači cínu, zahradníci, koželuhové, ale i vojáci a váleční invalidé.

Již bylo řečeno, že se Šebestiánův osud stal inspirací celé řady umělců. Překrásný obraz visí například v katedrále starokastilského města Palencie a jeho autorem je slavný El Greco. Dílo mladého Rafaela v galerii v Bergamu ukazuje, na rozdíl od jiných znázornění, Šebestiána zcela oblečeného s šípem v pravé ruce.

V keltském kalendáři stromů končí období břízy Beith. V tento den bývalo zvykem věštit budoucnost z ohně.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze

Líbí-li se Vám Vzpomínáček, dejte mi svůj hlas ve finále ankety

Počin roku 2011 na blogu iDNES.cz