Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vzpomínáček - 16. ledna - Josef Skupa a Vladimír Škutina

Basilejský koncil o čtyřech artikulích pražských, westminsterská smlouva mezi Anglií a Pruskem, přihlašování se k tolerovaným náboženstvím, spojenecká smlouva mezi habsburskou monarchií a Pruskem, Josef Skupa, inaugurační shromáždění Společnosti národů, Vladimír Škutina, Marie Majerová, Jan Palach, A. Dubček odcestoval do Ankary, začala válka v Zálivu, planetka Járacimrman, start amerického raketoplánu Columbia...

Události:

1433 – Probíhala veřejná disputace na basilejském koncilu o čtyřech artikulích pražských: obhajobu přijímání podobojí převzal Jan Rokycana, zástupce sirotků, bakalář Oldřich ze Znojma vykládal artikul o svobodném hlásání slova božího, Mikuláš Biskupec z Pelhřimova, zástupce táborské obce, zdůvodnil artikul o trestání smrtelných hříchů a Angličan M. Petr Payne, viklefista, hájil artikul o kněžské chudobě, vyhlašující v podstatě sekularizaci církevního majetku. Slyšení nepřineslo žádný pozitivní výsledek, husité byli zklamáni. Byla uzavřena dohoda, že jednání budou dále pokračovat v Praze (s českým poselstvem odjížděli z Basileje i vybraní zástupci koncilu v čele se španělským kanonistou Janem Palomarem). Jednání v Praze trvalo dva měsíce, nevedlo však k cíli.

1756 – Uzavřena tajná spojenecká smlouva (tzv. westminsterská) mezi Anglií a Pruskem o vzájemné neutralitě.

1782 – Vydány předpisy o postupu přihlašování se k tolerovaným náboženstvím; nařízení bylo upřesněno 31. ledna t. r. V prvním "tolerančním" roce (1782) se přihlásilo k evangelické víře v Čechách a na Moravě asi 50 tisíc osob.

1864 – Uzavřena spojenecká smlouva mezi habsburskou monarchií a Pruskem.

1892 – Narodil se Josef Skupa, český loutkář († 8. ledna 1957)

Strakonický rodák, Josef Skupa,tíhnul již od dětství k loutkám.

Tento kandidát profesury, posluchač Umělecko-průmyslové školy v Praze, se zajímal i o mimoškolní sochařinu, (jejíž aprobaci získal až po válečné přestávce), od níž byl již jen krůček k modelování panáčků.

Přišla 1. světová válka, Skupa narukoval a shodou šťastných okolností byl převelen do Plzně.

Zde mu byla nabídnuta externí spolupráce s Městským divadlem ve funkci scénografa, jistý čas pobyl i v kreslírně Škodových závodů.

Jistě se cítil velmi přitahován velkým divadlem. Ale to vše bylo takřka zapomenuto ve chvíli, kdy v Měšťanské besedě nahlédl do zákulisí "Loutkového divadla českých feriálních osad" v Plzni, které tehdy vedl lidový loutkář Karel Novák.

Záhy se stal předním členem tohoto souboru a posléze i vedoucím. Roku 1920 vyřezal řezbář Karel Nosek podle Skupova návrhu figurku Spejbla, který měl být partnerem Kašpárka. Skupa se tak pokoušel oživit tradiční lidové typy loutkového divadla novým komickým typem. Tato syntéza však nebyla nejšťastnější.

Roku 1926 přišel poprvé nesměle na scénu Hurvínek. Zrodila se tak jedna z nejpopulárnějších divadelních dvojic. Skupovo pojetí se však stále více vzdalovalo Novákovu tradičnímu pohledu na divadlo, což nakonec vedlo k jejich rozchodu. Roku 1930 založil prof. Skupa první profesionální loutkovou scénu nového typu. Spejblovic rodina se ještě téhož roku rozrostla o další členy - Hurvínkovu věrnou kamarádku Máničku a pejska Žeryka. Základní čtveřice typů je ucelena roku 1971 příchodem Mániččiny pedantické bábinky Kateřiny.

1920 – Za účasti 32 zemí (mezi nimi i ČSR) se konalo inaugurační shromáždění Společnosti národů.

1929 – Sešel se poslanecký a senátorský klub Hlinkovy slovenské ludové strany, aby projednal "případ" V. Tuky (z 1. ledna 1928). Poslanci F. Juriga a F. Tománek předložili rezoluci, která však nebyla přijata (uveřejnili ji pak v týdeníku Slovenské ludové noviny); v ní vyslovili požadavek státní jednoty a nerozlučitelnosti republiky Čechů a Slováků. Oba byli 15. února t. r. vyloučeni ze strany.

1931 – Narodil se Vladimír Škutina, český humorista, publicista, spisovatel a autor televizních seriálů († 19. srpna 1995)

Vladimír Škutina byl český spisovatel, publicista, scenárista a dramatik.

Absolvoval obor dramaturgie na FAMU.

Od roku 1953 externě spolupracoval s ČST Praha jako scenárista zábavných pořadů.

Například: první televizní Silvestr (1953-54), Ztracená revue (1962), Půjčovna talentů (1964),
detektivní cykly Kriminalistická laboratoř a Kriminalistický archiv (1965-67).

V roce 1960 absolvoval studium psychologie na FF UK v Praze,

V letech 1962-1963 byl za urážku presidenta Novotného (jednou v hospodě řekl, že Antonín Novotný je vůl) deset měsíců vězněn. Celý případ později vylíčil v úspěšné knížce Presidentův vězeň, 1969.

V letech 1967-1969 byl redaktorem ČST, nejpopulárnějším televizním publicistou "Pražského jara 1968" a jedním z protagonistů protiokupačního televizního vysílání v srpnu 1968. Byl autorem a moderátorem pořadů Co tomu říkáte, pane Werichu (1968, knižně 1990) a Jsme s vámi, buďte s námi (1968).

V letech 1969-1974 byl opět ve vězení. Případ je popsán v knize Presidentův vězeň na hradě plném bláznů.

V roce 1978 emigroval do Švýcarska. V exilových nakladatelstvích postupně vydal řadu humoristických a biografických knih, publikovaných vesměs později i ve vlasti.

V letech 1974-1982 prý spolupracoval se Státní bezpečností jako agent, S-StB Praha, krycí jméno "Historik", reg. č. svazku 19424 (arch. č. 727074). Do kontaktu s komunistickou Státní bezpečností pravděpodobně přišel ve vězení na Mírově, odkud se dostal až v roce 1974. Údajně on sám měl na pokyn StB dát impuls k ukončení zahraniční kampaně za své propuštění. Díky tomu pak prý byl podmíněně propuštěn.

V roce 1988 v USA získal cenu Marka Twaina za humor.

Po Listopadu 1989 se vrátil do Československa, na jaře 1990 neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách za Národně socialistickou stranu a začal externě spolupracovat s ČST (Stres po česku, 1990-91, Tak tyhle my známe, pane Škutino, (1990-91)

V roce 1990 pak získal Cenu míru amerických universit za esej Co s humorem, když máme svobodu.

Byl autorem četných knih (Jezdec a smrt, 1968, Presidentův vězeň, 1969, Presidentův vězeň na hradě plném bláznů, Curych 1979, Praha 1990, Martina, Curych 1984, 1990, Český šlechtic František Schwarzenberg, 1990, Hana, 1991) a divadelních her.

1967 – Zemřela Marie Majerová, česká spisovatelka (* 1. února 1882)

1969 – Před Národním muzeem v Praze spáchal sebevražedný pokus, při němž se polil hořlavinou a zapálil student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Palach (* 11. 8. 1948), účastník mnoha protestních akcí včetně studentské stávky, V dopisu na rozloučenou motivoval svůj čin jako protest proti sovětské okupaci Československa, proti vydávání časopisu Zprávy, proti znovuzavedení cenzury v zemi.

Vzápěti nato byla svolána mimořádná schůze předsednictva ÚV KSČ a vláda vydala prohlášení k tomuto manifestačnímu činu studenta, jehož tragedie se stala symbolem hrdinství. Zaujaly k němu ihned svá stanoviska četné orgány, instituce, školy, podniky, bylo uveřejněno mnoho článků a odvysíláno několik relací v rozhlasu a televizi. Váhu těmto vystoupením dodali především básník Jaroslav Seifert, mezinárodní šachový velmistr Luděk Pachman a herec Miroslav Horníček.

1970A. Dubček odcestoval do Ankary, aby nastoupil úřad čs. velvyslance v Turecku.

1991 – Začala válka v Zálivu.

1996 – Na observatoři na Kleti byla objevena planetka 1996 BG, která později dostala jméno Járacimrman.

2003 – Byl vypuštěn americký raketoplán Columbia. Při jeho přistání 1. února zahynulo všech sedm členů posádky.

Svátky:

Svátek mají Ctirad, Marcel (I.), Honorát (z Arles).

V občanském kalendáři má dnes svátek Ctirad. Jedná se o jméno české a podle odborníků představuje toho, kdo je "čestný a čest má nadevše rád".

Ctirad je znám z českého bájesloví jako muž, jenž podlehl lsti proradné Šárky. Nechal se okouzlit dívčí krásou a zaplatil za to svým životem. Poněkud divoká doba vrcholící "dívčí války" učinila tenké hranice mezi láskou, zradou a nenávistí ještě tenčími. Ctirad nepostřehl osten zrady, přesekal dívčina pouta a sám na svůj oddíl přivolal troubením na roh houf nepřátelských bojovnic. Za chvíli už visel vpletený v kolo a jeho druhové leželi mrtvi v krví zbrocené trávě... Inu, když hovoří zbraně, mlčí nejenom múzy, ale i opravdová láska a nikdo nikomu nemůže věřit. Natož muž ženě.

Obměnou jména Ctirad je Honoratus nebo Honorát. "Čest" se totiž latinsky řekne honor.

V Římském kalendáři je dnes shodou okolností připomínán Honorát z Arles. Narodil se někdy ve 4. století v Galii, snad v Trevíru (Trier, Německo). O jeho životě do roku 410 nevíme zhola nic. V uvedeném roce však založil na jednom z Lérinských ostrovů u Côte d'Azur v jižní Francii klášter. Dnes se tento ostrůvek jmenuje Saint-Honorat. U kláštera brzy vzniklo opatství a Honorát se za své zásluhy stává v roce 426 arleským biskupem. Asi o tři roky později však umírá. Jeho ostatky jsou od roku 1788 v kostele Notre-Dame v Grasse v jižní Francii.

Český církevní kalendář dnes připomíná jméno Marcel. Toto jméno pochází z latinského Marcellus, což je zdrobnělina od jména Marcus a znamená doslova "malý bojovník". Podle kalendáře občanského má svátek 12. října.

Dnešní připomínka se týká papeže Marcela I. V různých jeho životopisech se dočteme, že je patronem čeledínů, uklízečů, uklízeček, metařů, zkrátka všech, kdo se starají o pořádek kolem nás. Zvolení papežem znamenalo pro Marcela vážné nebezpečí, neboť všichni křesťané byli tehdy krutě pronásledováni. I Marcel byl brzy zatčen a uvězněn. Císař Maxentius jej však kupodivu neodsoudil k smrti, ale k uklízení po zvířatech v římském zvěřinci. Zvláštní trest měl asi papeže především ponížit. Tomu však těžká práce nevadila. Naopak, Marcel ji vykonával bez odmluvy, ba dokonce při ní stačil ještě psát listy, spisy a zvládnout i organizaci svého církevního úřadu. Nakonec to byl císař, kdo ztratil trpělivost: dal Marcela zbít a vyhnal jej z města. Vyhnanství dolehlo na rodilého Římana patrně více než těžká práce. Domů se už nevrátil, zemřel steskem za branami milovaného Říma. Stalo se tak snad 16. ledna roku 308. Teprve potom jeho tělo přinesli přátelé opět do "Věčného města" a pochovali je na Priscillině pohřebišti.

Ironie kalendáře zařídila, že ve starém Římě dnešního dne uctívali bohyni Concordiu jako všeobecný princip harmonických vztahů.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze

Autor: Vlastimil Šantroch | pondělí 16.1.2012 12:00 | karma článku: 19,10 | přečteno: 1647x
  • Další články autora

Vlastimil Šantroch

Sonet

Trocha poesie nikoho nezabije. Nechme politiku politikou. Aneb takovej sonet pane, to je vlastně šlágr.

17.3.2023 v 15:37 | Karma: 9,67 | Přečteno: 170x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Sbohem a trenýrky

Trocha poezie nikoho nezabije. Když jsem viděl (díky Bohu) poslední televizní vystoupení Miloše Zemana, nedalo mi to. Mistr Nezval jistě promine ;-)

5.3.2023 v 14:12 | Karma: 22,06 | Přečteno: 504x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Soudruhu, táhni...

Před pětasedmdesáti lety proběhl bolševický puč zvaný "Vítězný únor". Následovala více než čtyřicetiletá doba temna.

25.2.2023 v 0:29 | Karma: 23,95 | Přečteno: 693x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Jé, ty jsi ještě blbější...

Znáte to, jsou takové zapeklité situace, taková drobná nedorozumění, kdy v dobré víře něco plácnete, a pak jste za blbce.

9.10.2022 v 0:24 | Karma: 23,18 | Přečteno: 901x | Diskuse| Ostatní

Vlastimil Šantroch

Shaanoční koleda

Měsíc před Vánoci mi k tříleté vnučce Nellince byl mladší dcerou nadělen vnouček Nicolas. Tak jsem pro oba napsal, složil a nahrál koledu.

24.12.2020 v 15:45 | Karma: 11,64 | Přečteno: 484x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Vzpomínka

Vzpomínám na jednu nádherně prdlou bojovnici. Na Kozu s motýlími křídly, na Olinku Joklovou, která před čtyřmi lety odešla mezi anděly.

16.8.2019 v 12:55 | Karma: 13,59 | Přečteno: 615x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Mene tekel!

K blogu v řeči vázané se perex nebo anotace píše hrozně blbě. Aby to mělo požadovaný počet znaků a aby to nebilo do očí. Prostě čtěte. :-)

17.4.2019 v 13:07 | Karma: 15,49 | Přečteno: 637x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Běžím dál

Při úklidu jsem našel jedno starší pantum. Kdybyste nevěděli co je pantum, tak pantum (nebo také pantun) je lyrická báseň malajského původu, má libovolný počet čtyřveršových strof, které jsou vázány opakujícími se verši.

27.12.2018 v 18:30 | Karma: 10,77 | Přečteno: 259x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Krásné vánoce

Přeji všem čtenářům krásné a požehnané vánoce. Zdraví, lásku, štěstí, dobrou náladu a slunce v duši. Krásné vánoce!

24.12.2018 v 19:09 | Karma: 11,78 | Přečteno: 275x | Diskuse| Osobní

Vlastimil Šantroch

Volný pád

Tohle je můj jubilejní DEVÍTISTÝ blog. Při úklidu virtuálních šuplíků jsem objevil další báseň kterou jsme před lety napsali společně s kolegyní blogerkou Helenou Skočovou.

2.12.2018 v 13:22 | Karma: 10,00 | Přečteno: 483x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Modrý blues

Pojďte si odpočinout od politiky, každodenního stressu, haštěření, atd. atd. Při úklidu virtuálních šuplíků jsem objevil báseň kterou jsme před lety napsali společně s kolegyní blogerkou Helenou Skočovou.

29.11.2018 v 14:10 | Karma: 11,82 | Přečteno: 294x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Temný mrak

Taková ta nálada. Někdy kolem půlnoci. Temně modrá. Skoro jako inkoustový blues. Nebo třeba triolet.

24.10.2018 v 12:19 | Karma: 9,75 | Přečteno: 251x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Mrtvý holub

Trocha poezie nikoho nezabije. Člověk se toulá městem v čase mezi vlkem a psem, mezi nocí a dnem, a najednou...

22.6.2018 v 12:38 | Karma: 14,24 | Přečteno: 348x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Nocturno

Taková ta nálada hořkosladkokyselá. Trocha nostalgie, špetka sentimentu, pár kapek úsměvu. Znáte to taky?

7.4.2018 v 11:42 | Karma: 12,82 | Přečteno: 241x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Takový tango

Tak jsem si zase hrál. Kdo si hraje nezlobí. Tentokrát jsem si hrál se skladbou Takie tango od polské kapely Budka suflera.

22.3.2018 v 13:19 | Karma: 8,95 | Přečteno: 217x | Diskuse| Ostatní

Vlastimil Šantroch

Nábytek Ikea

Čtu teď zajímavou knihu japonského autora Haruki Murakamiho Norské dřevo. Kniha je pojmenována podle skladby The Beatles Norwegian Wood. Tak jsem si tu píseň párkrát pustil a nakonec jsem si ji chtěl zazpívat česky.

20.3.2018 v 17:54 | Karma: 14,20 | Přečteno: 687x | Diskuse| Ostatní

Vlastimil Šantroch

Rez a slzy

Uvažuju o tom zase oživit Veršotepárnu. Tak jsem si opět námátkově vylosoval pět podstatných jmen z knihy Haruki Murakamiho "Norské dřevo". Volba padla na tato slova: KRYSA HOLKA REZ LIST SVĚT. Posuďte jak se mi to povedlo

19.3.2018 v 12:20 | Karma: 13,33 | Přečteno: 230x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Modlitba

Zapomeňme na chvíli na řevnivost. Zapomeňme na chvíli na to, že náš známý je přece NAPROSTÝ DEBIL, když volí toho druhého kandidáta. Trocha poesie nikoho nezabije.

24.1.2018 v 7:27 | Karma: 13,42 | Přečteno: 340x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Divný sen

Trocha poezie nikoho nezabije. Ani při odpolední nebo večerní siestě. Tak Vám přináším další ukázku z připravované sbírky.

11.1.2018 v 16:30 | Karma: 8,65 | Přečteno: 175x | Diskuse| Poezie a próza

Vlastimil Šantroch

Flauto Dolce

Za devatero horami a devatero lesy, za devatero řekami a devatero mosty bylo nebylo... Teď vážně, před více než čtyřiceti lety jsem byl na dětském (tehdy pionýrském) táboře v bývalé NDR.

28.12.2017 v 17:45 | Karma: 15,62 | Přečteno: 384x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 909
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1694x
Trochu muzikant, trochu komediant, trochu programátor, trochu grafoman, trochu magor... :-)